ECCE HOMO!

Josef Svatopluk Machar

Pod sluncem africkým(J3m) z vln zeleho moře(J3f) ční skály ostrůvku(J3m) A domek je tam spo(J3f) jenž stá moh být kdys(J3m) Stráž bdě cho venku(J3f) pušky nabity(J3m) a la vyra(J3f) svým dutým pohledem(J3m) v pláň nepokoj vody(J3f) V té jed světnici(J3m) kde přespávat by mohl(J3f) as pastýř kozích stád(J3m) teď leží mrt člověk(J3f) Svět jemu úz byl(J3m) teď leží spokoje(J3f) A venku roztil(J3m) se vztek a krutost trů(J3f) řvou vlny slaných vod(J3m) a ú ho skály(J3f) a těž oblaka(J3m) se zmíta a (J3f) v dál z míst těch neblahých(J3m) Snad Příroda se hně(J3f) že lo rozuměl(J3m) rod těch lidských(J3f) Vždyť ly sebrala(J3m) a dary nejvzácnější(J3f) a ducha stvořila(J3m) jak žád dru dosud(J3f) tím světem neprošel(J3m) a vystoupit mu dala(J3f) kam plaché sny jen jdou(J3m) by vším byl obdivován(J3f) a kaž z li těch(J3m) by chou zasal si(J3f) Hle člověk(J1f) Teď tvor mistrovský(J3m) květ tvůrčí ly je(J3f) zde leží bezduchý(J3m) a ce svět si odych(J3f) že prá dochal(J3m) Byl složen veskrz ze lží(J3f) a tak byl upřímným(J3m) že jiným lže lhal so(J3f) Měl za cíl svého (J3m) jen své bezohled(J3f) Nic nad ním nebylo(J3m) on ani neúčtoval(J3f) s přežitky všech(J3m) on stoupl k nim a rozbil(J3f) Bůh pro něj slovem byl(J3m) a kdyby byl mu ce(J3f) jen k tomu měl by ho(J3m) by zval se synem jeho(J3f) jak Makedonec kdys(J3m) A druhých li život(J3f) byl jemu čísli(J3m) jíž on dal smysl by(J3f) a místo při stole(J3m) kde pil se nektar slávy(J3f) On zemskou kouli chtěl(J3m) mít za podnož své nohy(J3f) neb lu ducha měl(J3m) jež posvěcuje činy(J3f) před tváří Věčnosti(J3m) On člokem byl prvým(J3f) jenž stál tu obnažen(J3m) všech přírodních sil skladba(J3f) bez utkaných(J3m) i kulturou i řády(J3f) jež slabým panřem(J3m) a brzdou jsou tu silných(J3f) hle člověk(J1f) Je beze lží a kla(J3f) bez masky přetvářek(J3m) váš obraz zvětše(J3m) Jak mor byl ova(J3f) a jak Smrt prokle(J3m) a drob trpasci(J3f) si kuráž napili(J3m) ze zřídel školských cnos(J3f) a za vlast bít se šli(J3m) a vrchnost milostivou(J3f) A drob lidičky(J3m) čloka porazili(J3f) Však dokud chal on(J3m) si netroufali chat(J3f) Nuž ecce homo zde(J3m) A přejdou tyhle časy(J3f) a ti příštích let(J3m) kol ho stoupat budou(J3f) a slas mrazivou(J3m) se budou chvít jim nervy(J3f) že ta on byl člověk(J3f) slabůstky najdou jeho(J3f) co omluvu svých vlastních(J3f) a morálky své soudem(J3f) jej posuzovat budou(J3f) a matka Příroda(J3m) dál bude zdive(J3m) na ty své ti rat(J3f) a starou hlavou vrtět(J3f) Ne jim nerozumím(J3f)