NÁLADA OBČANA LAVALA DNE 21. LEDNA 1793.

Josef Svatopluk Machar

NÁLADA OBČANA LAVALA DNE 21. LEDNA
1793.

Ty, Margret, nechej všecko stát a ležet a ustroj se! Chce vyjít se mi trochu v boulognský lesík. Ve vzduchu je čisto i slunce, podívej se, pěkně svítí, pojď, máme svátek. Neřekla bys ani, jak bourbonský vepř řval a jak se zdrahal dát hrdlo pod zub tetce guillotině – žít neuměl a umřít nedovedl, proklatý zrádce! Stroj se, Margret, stroj se! A stálo tam pár bílých citlivůstek a měly mokro v očích – kouk jsem na ně, hned utřely je, hned se roztratily jak zlodějky při práci přistižené. Nu, pojď už, loudalko ty zatracená, den nečeká a slunce nebude stát, že fintit chceš se. Pospěš, holka, pospěš, 129 chce se mi vidět veliký kus nebe, pár stromů, třebas holých, sporou trávu, jež na březnové slunce s touhou čeká. Teď zbyla jeho harpye tu ještě, i té se musí uříznouti hlava, pak deset tisíc zrádců, šlechty, kněží – a bude dobře. Konečně že jdeme! 130