Můj sešitku tři roky opuštěný(J5f)
Tři roky děsu hrůzy beze změny(J5f)
že pokračovat mohu bezmála(J5m)
jakobych včera byla přestala(J5m)
Do Templu z Národního Shromáždění(J5f)
převezli krále Jako do vězení(J5f)
však královského Dvory osvětleny(J5f)
a věže lampiony ozářeny(J5f)
nad branou věnce z lipového listí(J5f)
král spokojen byl Docela se jistí(J5f)
že přátelsky se shodl se strážemi(J5f)
hovoří ptá se chodí sály těmi(J5f)
o klíče zámky mříže zajímá se(J5f)
sklon k zámečnictví ozval se v něm zase(J5f)
I královna se zdá nést los svůj klidně(J5f)
prý s úředníky mluví sdílně vlídně(J5f)
když do pokoje vešla rozvírala(J5f)
svůj necessaire a všem jim ukázala(J5f)
svůj poklad sbírku vlásků svojich dětí(J5f)
pak ruce parfumujíc přivoněti(J5f)
jim dala k nim a nic tam nechybí jí(J5f)
své krajky hedbáv má jak v Tuilerii(J5f)
i prsteny a těm se strážci diví(J5f)
nábytek vzácný z růžového dříví(J5f)
s sametem rudým kuchyň znamenitou(J5f)
i koupelnu jí dali náležitou(J5f)
maire Pétion snad nahradit chtěl nyní(J5f)
čím provinil se Ba v té jedné síni(J5f)
i klavír je což královnu zvlášť blaží(J5f)
a ondy hrála na něm svojí stráži(J5f)
i Marseillaisu stráže zajásaly(J5f)
Ach Bože můj O Richarde můj králi(J5f)
Armand byl tady Nevím psát li přeci(J5f)
či hlavu v dlaních dáti slzám téci(J5f)
Šest řádek aspoň ano hodně zkrátka(J5f)
vždyť prknem má být každičká ta řádka(J5f)
a šest jich stačí by z nich rakev byla(J5f)
kde bych své sny a všecko pohrobila(J5f)
My rozešli se Dneska po večeři(J5f)
se otec ptal ho zdali ještě věří(J5f)
že toto revoluční hnutí není(J5f)
Francie zkázou zda si ještě cení(J5f)
těch intencí jež hrubou vedou masu(J5f)
a podobně A Armand k jeho žasu(J5f)
prohlásil že v tom hnutí bouři vidí(J5f)
jež trochu drsně ale čistí klidí(J5f)
co věky nakupily a co hnije(J5f)
že lepší doba vchází do Francie(J5f)
a slovo dalo slovo Armand v řeči(J5f)
prohlásil slavně čas že žádá větší(J5f)
oběti nežli našich sympatií(J5f)
že prapor vlá že bubny hlasně bijí(J5f)
a že je nutno jíti na hranice(J5f)
A on že půjde Papa smračil líce(J5f)
a suše řek že nic mu v cestě není(J5f)
že neváže ho ani zasnoubení(J5f)
Pak Armand mluvil cos o novém čase(J5f)
o stromě na němž právě utíná se(J5f)
jen suché snětí o válce jež hrozí(J5f)
Francii zvenčí on že jako mnozí(J5f)
chce s tornistrou jít prostě na hranice(J5f)
A ještě lecos nevím teď už více(J5f)
ta slova na mou hlavu dopadala(J5f)
jak rány kamenů já nedýchala(J5f)
já pohnout nemohla se slova říci(J5f)
hned všecku krev hned ledy ve své líci(J5f)
A to byl konec Od stolu jsme vstali(J5f)
On s otcem obřadně si ruce dali(J5f)
mně políbil ji Buďte s bohem zatím(J5f)
a ostatní vše až se zase vrátím(J5f)
a vrátím li se a já věděla jsem(J5f)
že rozloučeni nejsme místem časem(J5f)
leč něčím větším že se neshledáme(J5f)
že pod nohama půda se mi láme(J5f)
a věděla li jsem v svém žití dosud(J5f)
proč žiji kvetu ký mě čeká osud(J5f)
že nyní nevím Odešel My chvíli(J5f)
o tom a onom ještě hovořili(J5f)
vzpomínal papa lecos uvažoval(J5f)
i plány jakés do budoucna snoval(J5f)
leč o něm zmínkou nezavadil ani(J5f)
A potom když se odebíral k spaní(J5f)
do očí se mi díval okamžení(J5f)
dal vroucnější než jindy políbení(J5f)
to bylo všecko Teď mě pálí víčka(J5f)
je ticho kolem ještě jen ta svíčka(J5f)
plápolá trochu žije tu a stojí(J5f)
a hází němé stíny po pokoji(J5f)
v té své hlavě slyším rány bíti(J5f)
jako když hroudy na rakev se řítí(J5f)