ČASOVÁ MELODIE.

Josef Svatopluk Machar

ČASOVÁ MELODIE.
Hlubokou nocí uháním na saních rozlehlou nivou, mám koně s leskem havraním a dlouhou vlající hřívou. Koni můj, děsíš se? Ze tmy, hle jaké to divoké vytí! Podlité krví oči zlé jak se k nám se všech stran řítí! Kde jen ti vlci celý čas po našich vlastech se kryjí! Je ticho... jedeš sám... a v ráz kol tebe soptí a vyjí! A je to rámus, zuření a zubů cvakot a štvaní! I psi tím v dálných vsích vzbuzeni též soptí – proč, neví ani. Vraníku, dobrý koni můj, jen dál leť k předu a k předu! Nevím, zda živ stihnu ten cíl svůj, mně stačí, že jedu, že jedu. A střelme chvilkou si v rotu tu vlčí tak maně, bez všeho účele – je to sic rozjitří a neumlčí, však jede se to pak vesele! 115