Zenonu ryt. Przesmyckému (Miriamovi).

Josef Svatopluk Machar

Zenonu ryt. Przesmyckému (Miriamovi).
Ty orgie, jež žijem v jizbě mé! Kdy paní Hedva plní šálky čaje, cigaro plá, a my se noříme v ty milované, nekonečné taje! Poesis! Krása!... Boje svádíme, kde sofisma a vtip svou roli hraje; ty, trochu klassik, chladný k vervě mé, já, Jakobín, jenž autoritám laje, tak zápolíme. Že tím proudem řečí z nás nikdo druhého už nepřesvědčí, to víme předem... K druhé, třetí ranní však spokojeně ulehnem’ si k spaní a ve vzpomínce na ten boj svůj parný říkáme z Titem: Den ten nebyl marný... 21