Sonet o sobě.

Josef Svatopluk Machar

Sonet o sobě.
Šik – tábor – škola – a jak dál to zvou ti naši soudci v republice krásy, kde pro ta slova seriosně rvou si jména, česť i sporé svoje vlasy – mně cizí je. Jdu jenom cestou svou, mé svědomí mi soudcem pro vše časy, a lhostejno mi, zda za stopou mou hřmí potlesk chas a letí laury massy. Jsem ve všem atom doby svojí. Co jí vře, vře též hrudí mojí.mojí, co v hrudi mé, tím verše zní. Chvílemi klnu bídě jejíjejí, chvílemi se jí hořce směji a vždycky, vždycky trpím s ní... 47