Jak příchod slunce jiný tak já vítám(J5f)
tvé milosrdné stíny černá noci(J5f)
Vrak léty rozbitého těla stane(J5f)
v zálivu klidném a duch vychází si(J5f)
na ostrov jakýs kde dny minulosti(J5f)
s příběhy svými zachovány leží(J5f)
kde ovoce všech přání možno požít(J5f)
jimž jinak nedá nikdy dozrát život(J5f)
Sen z noci minulé mi ležel v duši(J5f)
dnes celý den a proto v nečinnosti(J5f)
jsem seděl na lešení na kupoli(J5f)
a k oknům kaple sixtinské se díval(J5f)
neb zdálo se mi že tam na znak leže(J5f)
strop maluji jak před třicíti roky(J5f)
v líc barva stříká mi a hřbet mě bolí(J5f)
a těžkou hlavou sotva pohnout mohu(J5f)
tu slyším jako tenkrát vržou schody(J5f)
a ťuká hůlka aha svatý otec(J5f)
a byl to Julius jenž tolik roků(J5f)
snem věčným dřímá Jde a pokašlává(J5f)
nahrben lety dívá se a dívá(J5f)
a nedočkavě škube bílou bradu(J5f)
já vím že něco špičatého řekne(J5f)
a strojím se hned špičku jemu vrátit(J5f)
a skutečně on Kdy už budeš hotov(J5f)
Až budu moci odseknu já na ráz(J5f)
A svatý otec zrud zdvih hůl a málem(J5f)
byl by už šlehl já však skočím s kozy(J5f)
a postavím se div jsem nevzlyk studem(J5f)
naproti němu Takhle svatost tvoje(J5f)
bít může hůlkou svoje kardinaly(J5f)
já však jí odrostl už hezky dávno(J5f)
a do Florence najdu ještě cestu(J5f)
On stojí vidím uhodil by nyní(J5f)
s tím větší chutí ale lepší stránka(J5f)
povahy jeho ozve se hůl klesne(J5f)
a svatý otec směje se Tvé štěstí(J5f)
že hlava tvá je tvrdší nežli moje(J5f)
Ty taškáři víš že bych zase honil(J5f)
kurýra za kurýrem k milosti tvé(J5f)
a naposled sám stařec vypravil se(J5f)
do Florencie pro tvé odpuštění(J5f)
Nu maluj dále milost páně s tebou(J5f)
A třesoucí se ruka jeho žehná(J5f)
mě i mou práci v tom jsem náhle procit(J5f)
Ach svatý otče Julie můj velký(J5f)
já zlými sonety kdys ulevoval(J5f)
jsem zlosti svojí já jsem litovával(J5f)
že Dante můj se nedožil dnů tvojich(J5f)
by uhostil tě v mukách svého Pekla(J5f)
teď vím že nutno projít dlouhou cestu(J5f)
a jiným pánům sloužit hořkou službou(J5f)
bych v konci žití doved cenit tebe(J5f)
A ocením tě ale co to platno(J5f)
Mně nedopřáno ani posloužit ti(J5f)
poslední službou náhrobek ti zrobit(J5f)
jenž měl být stejně slávou tvou i mojí(J5f)
Však když jsem zlost měl měl jsem k ní i důvod(J5f)
Tys viděl skizzu uznale ji schválil(J5f)
já odjel do Carrary koupit mramor(J5f)
a zatím Bramante ta zmije podlá(J5f)
jež znala jenom svého Raffaela(J5f)
ti syčela v sluch že si nemá strojit(J5f)
náhrobek člověk jenž chce ještě žíti(J5f)
Tak odkládals jak měl bys žíti věky(J5f)
a zemřel jsi a z náhrobku mně vzrostla(J5f)
pro celý život trapná tragedie(J5f)
Já smýkán hlupci byl a žral se zlostí(J5f)
oh svatý otče první čtyři akty(J5f)
já prožil na dno pátý zlomek všeho(J5f)
je přilepen u Petra di Vincoli(J5f)
na tmavou stěnu a tvým hrobem není(J5f)
Zbyl Mojžíš vůdce lidu sluha boží(J5f)
jenž zodpověden za svůj národ nebi(J5f)
s bolestným hněvem na hřích jeho patří(J5f)
kdo tuší však jen co to krve stálo(J5f)
a z jakých trýzní hněv ten vyrůst musil(J5f)
A není vlastně tragedií všecko(J5f)
co duši mojí bylo kdysi draho(J5f)
Ten svatý prior z kláštera San Marco(J5f)
Savonarola shořel na hranici(J5f)
on prorok Kristův z jehož rtů šel oheň(J5f)
a jehož duše byla studnou víry(J5f)
ten upálen by takým Alexandrem(J5f)
A kdyby člověk věřil že lze stihnout(J5f)
rozumem prostým prozřetelnost boží(J5f)
pak musil odhodit by víru v Boha(J5f)
že bytostí je nejvýš spravedlivou(J5f)
Mou rodnou Florencii střísnil krví(J5f)
vrah medicejský Španělé a Němci(J5f)
rdousili volnost naši Ó můj Dante(J5f)
já stejně s tebou mohu vyznati se(J5f)
že volnost její životem jsem hájil(J5f)
a na zdech jejích trval do posledka(J5f)
a všecko marně Onehdy mi vzkázal(J5f)
Cosimo vévoda jak zve se nyní(J5f)
bych zase navrátil se v rodné město(J5f)
že s poctou přivítá mě jež mi sluší(J5f)
Cellini dareba to vyřizoval(J5f)
Co našel bych teď vlastně ve Florenci(J5f)
A tak jsem ptal se Benvenuta pouze(J5f)
A vy vy jste tam nyní spokojeni(J5f)
Slovíčka taškář nedal odpovědi(J5f)
jen usmíval se V tom snad štěstí lidské(J5f)
a klidný život oblíbenost v světě(J5f)
být spokojen ať věci utváří se(J5f)
tak nebo onak a když nespokojen(J5f)
tož pěkně v nitru na venek mít úsměv(J5f)
a jíti s množstvím jen ne hlavu svoji(J5f)
a v hlavě té ne myšlenky mít svoje(J5f)
a netoužit jít cestou nešlapanou(J5f)
Že Vittoria Colonna je mrtva(J5f)
lze děkovati jenom lásce boží(J5f)
Já políbil tu svadlou ruku tenkrát(J5f)
a v dílnu dopotácel se a plakal(J5f)
vždyť nejlepšího přítele jsem pozbyl(J5f)
jenž krasší ovoce mých dnů bral se mnou(J5f)
a květy dnů svých dávaje mé duši(J5f)
jí smysl žití v hodinách zlých dával(J5f)
A potom slyším jakým vlastně štěstím(J5f)
smrt byla pro ni Svatá inkvisice(J5f)
před soud svůj pohnat ji si usmyslila(J5f)
pro nevěru a rouhání se Bohu(J5f)
ji duši nejčistší a nejzbožnější(J5f)
Mně hořkým cukrem sladí osud žití(J5f)
A čím mě ještě překvapiti hodlá(J5f)
Raffael s Bramantem svým čistým strýcem(J5f)
mi otrávili celou řadu roků(J5f)
těch roků když jsem cítil že má síla(J5f)
mi takřka duši láme Vybila se(J5f)
v neplodné zlosti máloplodném hněvu(J5f)
a v dílech která ukázkou jsou jenom(J5f)
co býti mohlo Uvažuji chladně(J5f)
ten Raffael jenž nemá jedné barvy(J5f)
a jedné figury již moh by nazvat(J5f)
vlastnictvím duše své a ruky svojí(J5f)
Buď vzal je někde nebo dal je zrobit(J5f)
svých žáků rukou Hladký byl jak úhoř(J5f)
a usmívat se doved jako panna(J5f)
jež panenství se dávno zbyla(J4f)
a to se líbilo To tlustý Leo(J5f)
rád viděl a když papež hlavou kývne(J5f)
Te deum arci pějí kardinali(J5f)
I Sibylly mé odkoukl a převzal(J5f)
a hloupost lidská kývala mu hlavou(J5f)
a mínila že takhle je měl provést(J5f)
Buonarrotti Jak Řím tonul v slzách(J5f)
když zženštilý ten frejíř který dával(J5f)
Madonnám podobu svých běhen(J4f)
svou prostopášnost životem svým splatil(J5f)
Můj věčný Bože já tak pozoroval(J5f)
svět lidi papeže i kardinaly(J5f)
a viděl jak se víc a více hřeší(J5f)
na svatou prolitou krev syna tvého(J5f)
a když jsem Poslední soud malovat měl(J5f)
já chtěl to říci Ukázal jsem hrůzu(J5f)
i tresty vin i místa zatracení(J5f)
jak mně je ukázal můj světlý Dante(J5f)
a Savonarola již spatřili je(J5f)
očima duše Pověděl jsem štětcem(J5f)
že na soudě tom není odpuštění(J5f)
Můj Kristus tak je hněviv a pln zlosti(J5f)
že sama matka jeho zděšena je(J5f)
a s bázní vyhýbá se zrakům jeho(J5f)
a teď Hle ondy vyprávěl mi kdosi(J5f)
proč papež Pavel ostýchal se jíti(J5f)
v sixtinskou kapli Prý ho urážela(J5f)
ta nahá těla na Posledním soudu(J5f)
Já vím to lupič Aretino spletl(J5f)
jenž na světě dá pokoj pouze Bohu(J5f)
neb ví že z něho groše nevynutí(J5f)
ni hrozbou svou ni pustým pochlebnictvím(J5f)
Já kresby neposlal mu proto našel(J5f)
na Posledním mém soudu nahá těla(J5f)
nevěru pustou rouhání se Bohu(J5f)
Najednou dá mi vzkázat svatý otec(J5f)
ten Caraffa jenž tak rozumí malbě(J5f)
jak já as ševcovině že je nutno(J5f)
buď stlouci Poslední soud se stěn kaple(J5f)
neb valně upraviti Vzkázal jsem mu(J5f)
že maličkost to že mu vroucně přeji(J5f)
by doved změnit svět a lidi malby(J5f)
že lehounce lze změnit Změnil(J4f)
a zlepšil prý už Volterru tam poslal(J5f)
jenž z lásky křesťanské prý přikryl nahé(J5f)
dal dobrou sukni svaté Kateřině(J5f)
a hlavu světce Blažeje jenž před tím(J5f)
na tělo svaté Kateřiny zíral(J5f)
otočil k nebi Nevkročím v tu kapli(J5f)
co živ už budu Však on svatý otec(J5f)
rád by se mne už také nějak zbavil(J5f)
jen kdyby kupole nad svatým Petrem(J5f)
hotova byla Bolestí je život(J5f)
jíž nikdo nerozumí Vykřiknu li(J5f)
svým způsobem ten výkřik je vždy zlomen(J5f)
a nikdo neposlouchá Stál jsem kdysi(J5f)
na Aventinu když tam vykopali(J5f)
z hlubiny země mramorovou sochu(J5f)
To Afrodita byla Slunná krása(J5f)
a radost života z těch tvarů dýše(J5f)
po bůh ví kolika už dlouhých věcích(J5f)
Já byl jak opit těmi liniemi(J5f)
a nesmrtelnou formou oněch svalů(J5f)
a toužil jsem a chtěl jsem napodobit(J5f)
však marně Prokletí jež nad vším žitím(J5f)
Bůh v ráji vyřkl leží na mé duši(J5f)
V bolesti rodí a co z ní se zrodí(J5f)
hřích dědičný a bolest v čele nese(J5f)
Neb hříchem život jest a úděl žití(J5f)
jsou muka stálá Branou z této bídy(J5f)
je pouze smrt však té se člověk děsí(J5f)
jen proto že je v stálé nejistotě(J5f)
stran soudu přísnosti a výše trestu(J5f)
Tak bídou žít je bídou jest i umřít(J5f)
Však ten jenž stvořil onu Afroditu(J5f)
neznámý pohan jistě viděl slunce(J5f)
dnů svojich cestou v duši zář měl jeho(J5f)
a ti kdož zřeli na taková díla(J5f)
dojista šťastněji svůj život žili(J5f)
než my jimž z duší se jen bolest rodí(J5f)
Za Vatikanem zhasíná i purpur(J5f)
v němž uložilo umdlené se slunce(J5f)
V něj smutně ční mé lešení zkad roste(J5f)
mé dílo poslední Bude kupole ta(J5f)
zas výkřikem jejž někdo náhle zlomí(J5f)
jak bylo dosud při všech pracích mojich(J5f)
Chtěl bych by Julius zas v sny mé přišel(J5f)
jak v prošlé noci Nebo chtěl bych cítit(J5f)
to slunce které svítívalo tenkrát(J5f)
když Afroditu onu pohan tesal(J5f)
Alespoň ve snu takovou mít chvilku(J5f)
v zmučené duši A ty věčný Bože(J5f)
jenž víš jak těžkým břemenem můj život(J5f)
rač náhradu dát duši mé až projde(J5f)
tou brankou obávanou jež se zove(J5f)
života koncem(J2f)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
Počet slok: |
11 |
Celkem veršů: |
236 |
Jamb: |
236
(100 %)
|