VERONICA CYBÒ.

VERONICA CYBÒ.
– a byl by div, kdybyste nezahledli – vy zahledli jste madonnu tu štíhlou s tím leskem studeného kovu v očích dnes v chrámu Páně? Není klášternicí, ač klášter zbožných mnišek dobu valnou za přístav slouží zmítanému žití. Toť Veronica Cybò, manželka kdys jasného Salviati-Giuliano, a v klášteře dlí od onoho rána, kdy svému manželi a vévodovi, jasnému Salviati-Giuliano, jak zvyklá byla, po komorné svojí koš s prádlem čistým pánu k převléknutí a – že byl právě Nový Rok – i přání a ranní pozdravení posílala. – Jak, příhoda ta že vám známa není? – Oh, rozvířila celou Florencii, kde stala se, a jako kruhy vody, již kámen zvířil, rozechvěla všechno, 219 kam plynula – a možno klidně říci, že města není v celé Italii, jež krvavá ta pověst nezvlnila. Však co vím, povím hezky od začátku. Dvé krasších lidí Florenc neviděla nad dva ty mocné o dni jejich sňatku. Vévoda vysok, ušlechtilých lící a pohledu, jenž o vzácnosti rodu a vysokého postavení svědčil, a madonna v svém brokátě a skvostech šla vedle něho výškou rovna jemu široká v hrudi, lesklých plavých vlasů jak božstvo luzné, hrdé, nedostupné – my udívat se mohli tenkrát na ně. A přece záhy proslechlo se městem, že vévoda zvlášť nijak bedliv není věrností svému manželskému loži. Byl kupec tehdy starý blíže mostu. Cagnacci jménem, vdovec, který vstoupil v manželství nové s jistou Caterinou. Já znal ji, drobná v postavičce, lících, rolnička smíchu. A ta Caterina jak uďála by velmožnému pánu 220 pohledem prvním rozesmátých očí: jen spatřil ji, už jakby pozbyl smyslů, ničeho neviděl než Caterinu, o ničem vědět nechtěl nežli o ní, a Caterina, jenom Caterina. A Caterina měla dobré oči a dobře slyšela – a byla smíšek a žena mrzutého starce kupce... Tak scházeli se. Zprvu zřídka, tajně a potom veřejně i okázale, ba, Caterina šperky chlubila se, jež vévoda jí dával v sladkých chvilkách. Madonna vévodkyně dozajista slyšela o všem, ale celé město přísahat mohlo, že přec neslyšela. Nebylo změny v hrdých jejích lících, nic nehnulo se v kovových těch očích, když jela ulicí v svém pyšném voze, jenž růžovým svým sametem se zdál být jak stvořen za podušku krásy její, za podušku, kam nikdy neopřela ramena bílá, natož ovšem hlavu – jakoby císařovnou Němců byla, 221 seděla zpříma, nad vše povýšená, kdo spatřil ji, moh jedině se divit, že koruna se neleskne z těch vlasů. A snad by bylo mnoho vody prošlo řečištěm Arna, mnoho němých hodin odletlo nesouc příhody a sběhy osudů lidských tiše do Věčnosti, kdyby se nebyl naskytl pád tento: V den sylvestrovský jela vévodkyně v dóm na pobožnost. Manžel její přised a zdálo se, že provázet ji hodlá. Však zastavit dal u starého mostu a z vozu vystoup, beze studu vešel před zrakem jejím jako na potupu v dům milenky své, ženy Cagnacciho. A od těch, kteří byli toho svědky, jsem pozděj slyšel, že se vévodkyně v té chvíli zachvěla, a její oči že čirým úžasem se rozevřely. Byl v službách vévodových bravo spustlý, muž všeho schopný, ba, syn Cagnacciho z prvého sňatku. Toho zavolala madonna vévodkyně večer k sobě a mluvila s ním. 222 A jak jsem již řekl: o Novém Roce ráno pozdravila madonna vévodkyně pána svého, po dívce komorné mu posílajíc koš s čistým prádlem. Místo prádla našel vévoda v koši hlavu Cateriny, tu drobnou hlavu. Byla usečena. A od té chvíle tedy vévodkyně dlí v klášteře. A nikdy nespatřila už pána svého, dům svůj, město Florenc. Syn Cagnacciho lapen byl a souzen a právem útrpným mu vynuceno doznání vraždy. Pověšen byl potom a po tři týdny visel na výstrahu a za trest svého odporného činu. 223 OBSAH
Strana Giotto7 Vergil v klášteře10 Dante návštěvou u Giotta15 Z ulice22 Legenda odlehlé vísky23 U kašny na Menším Staroměstském rynku26 Jan XXII. v Avignoně29 Orcagna33 Votivní obraz41 Don Juan44 Veselá příhoda v klášteře Oberndorfském48 Erb51 Náhrobek Baldassara Cossy v baptisteriu ve Florencii53 Fra Lippo Lippi55 Legenda o čistém panici63 Fra Angelico před papežem Mikulášem V.66 Francesco Sforza72 Papež Mikuláš V.73 C. Crivelli: Zvěstování Panny Marie79 Rodiště basníkovo81 Donatello83 Messer Lorenzo il Magnifico89 List bratra Martina G. Savonarolovi90 V Perugii r. 149596 Sandro Botticelli99 Florenčan106
225 U Novary v červnu 1513108 Lionardo da Vinci110 Benátčan116 Socha Afrodity119 Papež Julius II.120 Eheu, fugaces, Posthume135 Raffael129 Sv. Sebastian139 Leo X.137 U Pavie 24. února 1525147 Romance o třech rytířích a jejich lavičce150 Andrea del Sarto153 Pasquino na smrt papeže Hadriana VI.161 Clemens Vll. provdává Catarinu di Medici do Francie162 Lukrezia Borgia176 Ve Ferraře189 Večerní myšlenky Michelagniola Buonarrotiho193 Bianka Capello203 Vittoria Accoramboni211 Torquato Tasso214 Caravaggio216 Veronica Cybò219
E: tb; 2004 226