JE VŠE TO MOŽNO?
Je vše to možno? Národ veškerý
že masopustní žije úterý?
Hrá na slepce si? Či jsou jeho roty
jen sebevědomými idioty?
Půl sta miliard dluhů, lidé zlatí,
za tisíc roků si je nezaplatí,
a na nich stojí naše republika,
jež demokracie si s chloubou říká –
nač dluhem trudit duši? Vzhůru číše!
Francii sláva! Na zdar naší říše!
Za svátkem svátek, slavnost za slavností
a jubilea, z dálky přijdou hosti,
do světa pořádáme výlety,
dáváme dary, skvělé bankety
a řeční se –
ach, ano: masopust,
úterý masopustní. Víno sem!
Na vlastní velkost sobě připijem!
A řeční se zas...
Inu masopust.
– – – – – – – – – – – – – – – – – –
Přichází po něm středa popeleční.
Zmlkají jaksi výtečníci řeční.
A nastává pak mrazný, tichý půst.
15