VIOLETA.

Otakar Auředníček

V podzimní večer kdy lkal usedavě(J5f) mrazivý vichr pustém po nábřeží(J5f) šel v divadlo jsem Traviata právě(J5f) se hrála Cítil jsem jak bolest leží(J5f) v tom srdci mém a rozervání divné(J5f) a smutná jedna melodie živne(J5f) Mne neschválila tklivá hudba v snění(J5f) do hlediště se vnořilo mé oko(J5f) kde jeden zjev mne nutil k přemýšlení(J5f) a vryl se do mé duše přehluboko(J5f) Byl to jen dívčí zjev květ který stůně(J5f) v němž trochu bolu a hřbitovní vůně(J5f) Ji viděl jsem jak zrakem zoufajícím(J5f) na Violety zírá utrpení(J5f) a kukátko zas tiskne k bledým lícím(J5f) by zakryla slzu a rozčilení(J5f) a jak se chví jak růže lístky bílé(J5f) ty ruce vyhublé jež zasmušile(J5f) uvadlou růži drtí mimovolně(J5f) A při dusivém každém zakašlání(J5f) se sevřely ty suché rety bolně(J5f) a kalné oko v divném zadumání(J5f) zří v prázdno děsné v hroznou propasť která(J5f) před její duší otvírá se šerá(J5f) A přec jí sotva šestnáct máju celých(J5f) přelétlo přes květ mladé hlavy snivé(J5f) a kráčí juž v jeseně osamělých(J5f) kolejích dál a v poušť jí zádumčivé(J5f) se stele listí chrastící a žluté(J5f) té růži rosou lásky nedotknuté(J5f) Když poslední ton zachvěl domem táhle(J5f) tu smutné její oko divě vzhledlo(J5f) Své myšlenky a hoře neobsáhlé(J5f) to choré dítě ztajit nedovedlo(J5f) Pak jako stín se ku východu kradla(J5f) na místě jejím zbyla růže zvadlá(J5f) Já tehda vzal tu růži umačkanou(J5f) a zamyslil se nad ní dlouho doma(J5f) já viděl ještě truchlivě jak planou(J5f) těch očí hvězdy hasnoucí já rtoma(J5f) jak rosou vlažil k životu ji lákal(J5f) a blázen nad ní po celou noc plakal(J5f)

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

27. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Její jméno. (Bohdan Kaminský)
  2. NOCTURNO. (Hugo Kepka)
  3. SLET PÍSNÍ. (Antonín Klášterský)
  4. PASTÝŘI, JEHOŽ ROH SLYŠEL JSEM NOCÍ ZNÍT. (Bohdan Kaminský)
  5. Ve druhém jaře. (František Serafínský Procházka)
  6. TA PÍSEŇ MI DOZNĚLA V DÁLI.. (Roman Hašek)
  7. Po letech. (Jaroslav Vrchlický)
  8. UTAJENÉ SLZY. (František Soldan)
  9. * * * Den vůní zavanuv se usmál v svěžím jase. (Karel Nejč)
  10. FANTASIE ŽIVOTA. (Stanislav Popelka)