S NOVOU KNIHOU

Josef Svatopluk Machar

S NOVOU KNIHOU
Co všechno chtěl jsem nedočkavě svým smělým veršem obsahat, když první sloky v mojí hlavě se začly rodit, bouřit, hrát! Já chtěl se s bohem v nebi hádat, já hvězdná tajemství chtěl zbádat, já vrhl jsem se v dějin proud chtě myšlenek tam lovit zlato, a meč a váhy vzal jsem na to a nad lidstvem chtěl držet soud – mých veršů roj se pustil v let, však jako můry opálené mi brzy spadly do plamene bez křídel záhy smutně zpět. – Nic neškodí, snad jednou časem... snad moje pole jinde je – já říkal potěšným si hlasem a vrh se v jiné peřeje: já zkoumal kolem sebe lidi i vášně, jež jich vůli řídí, i dobrých činů popudy, já ukázat chtěl vředy vlasti, kam jiní měli léky klásti a zlepšit její osudy – však umrazil těch veršů let, hnis, posměch, netečnost a rány – a uděšeny, pochroumány a sláby přišly ke mně zpět. 11 Hm, snad to příliš těžký úkol – já těšil v taji sebe sám – to zkoumat, co je tebe vůkol, máš vlastní srdce, vejdi tam! I zhloubal jsem pak jeho chvění, žár lásky, vášně burácení, i nudy jeho rozmary, i touhu štěstí, jak se vrací, i zoufalou pak resignaci, ten problém těžký, prastarý – a přemítám a musím dít, že jako Oidipovi je mi, když před svou sfingou čekal němý, než věděl, jak ji rozluštit... 12

Básně v knize Třetí kniha lyriky (Confiteor... III) (in Macharovy spisy, svazek 3):