DVĚ SLOKY

Josef Svatopluk Machar

DVĚ SLOKY
Mám rád ten soubor vděků tvých, tvůj zjev i chůzi, řeč i smích, tvých vlasů parfum i tvůj šat, má duše slyší v snění ráda z tvé hrudi i ten sykot hada, ač tuším, že mě uštkne snad... Ať uštkne! Žití mého sen byl tuze draze zaplacenzaplacen, již než jsem znal tě, duše má – co s ním? Več ještě doufat smíme? Čím dráž ten život zaplatíme, tím méně pro nás ceny má... 81