Sonet o západu slunce.

Josef Svatopluk Machar

Sonet o západu slunce.
Je smutná chvíle, když tak s obzoru kam’s do mlh, do tmy rudé slunce kane; červený přísvit chví se v prostoru, a v líc a oči ostřejší mráz vane. Ruch města, vozů, lidských hovorů zní tišeji. Sníh deštěm jisker plane. Své mrtvé sněti zvedá nahoru stromoví v sadě. Domy zadumané a šedé přísně hledí do ulic. Kdes pod balkonem v tmavých břečtanech dlí hejno vrabců. V divém cvrlikání se honí pod listy. Křik tvorů těch zní jako teskné slunci s bohemdání a plachý pozdrav mrazné noci vstříc... 10