Sonet glossující slova Hálkova.

Josef Svatopluk Machar

Sonet glossující slova Hálkova. Kdo v zlaté struny zahrát zná, jej ctěte víc než sebe – –
Nu, bezcenným tak básník není přec, jak volá teď sta prospěchářských hlasů; jen ať se s dobou srovná, bláhovec, a svoje stesky pošle jednou k ďasu! – V pokoji stojí velmi vzácná věc, hodiny, dílo rokokových časů, a když je shlédne host neb cizinec, tu domácí se košou v jeho žasu! A takto hodiny jdou všelijak a nikdo z domu neví, ani jak a taky na tom pranic nezáleží – dost na nich už, že tikají, že běží a když i stichnou některého dne, též si jich nikdo valně nevšimne. 12