Sonet o dobrodiní.

Josef Svatopluk Machar

Sonet o dobrodiní.
Ne, neklňte těm bičům barbarů, kdo čist je sám, jen ten ať kamenuje! Dnes otrok koupen hrstí krejcarů a skyvou chleba, které potřebuje, neb radou, protekcí, jež z rozmaru neb z dlouhé chvíle kdos mu uděluje, kdos, jenž snad cenu těchto podarů z let svojich mladých ještě pamatuje! Ten otrok zapřiž se a vezmi kříž... Na mozku, na těle je spoután již a kouli na noze při každém kroku cítí – a běda, běda mu, když zatroufá se vzpříti! V skráň vpálí mecenáš mu kletbu nevděčníka, a svět jen k tomu: „dobře, dobře“ říká. – 16