Sonet – parallela.

Josef Svatopluk Machar

Sonet – parallela.
Jsou chvíle, kdy ta bolesť rozjitřená je jaksi mdlá a unavená, kdy v neznámém se koutě nitra skryje a jako ze sna stená. Toť v boji o klid příměří je... Leč duše v zajetí kdes nyje, jak trofej těžce uloupená je úsměv, jenž se po rtech vije. Den jasný v zimě. Blankyt čistý, sníh oslňuje stříbrem místy, vzduch průhledný a slunce plá – však lidé chvící se a černé sněti stromů, mráz třeskutý a okna zamrzlá jsou výmluvná a smutná staffáž k tomu. 28