SONET Z CIZINY

Josef Svatopluk Machar

SONET Z CIZINY
Ta slova listů vašich truchlivá, ó přátelé, mám v krvi; dobře vím, že u nás všecko dále prohnívá, že dusíte se vzduchem morovým, že choroba ta duší strašlivá snad léků nemá, a snem bláhovým už dnes je myslit, že se ukrývá v budoucnu jiného cos – všecko vím... A přece není jedné hodiny, kdy necítil bych mříže ciziny, kdy nechtěl bych jak uvolněný pták v to bahno zpět a v ten vzduch morový, jím potácet se, brodit všelijak a hořekovat nad vším jako vy... 158