Nenasycený.

Simeon Karel Macháček

Nenasycený.
Dokud já byl malý klouček, Chodíval jsem na palouček Trhat květiny; Pak jsem k malé Míně sedal, Nejpěknějších pro ni hledal, Jak jsme dětiny. Mína ode mne je brala, A mě za to chválívala, Že jsem hodný hoch; To mi bylo nade všecko, Blažený já dobré děcko Nosil, co jsem moh’. Když pak teď jí kvítí nosím, O něco ji za ně prosím, Vždy chtě víc a víc; Pakli sama nechce dáti, Mzdu si osměluji bráti Sobě z jejich líc. 198 Jak se dále bude díti, Buduli vždy více chtíti, To již nyní vím; Věru, já za rozmarýnu Budu žádat celou Mínu Pra nic neslevím! 199