XXII. Nehoda, můj soused,

Jaroslav Martinec

XXII.
Nehoda, můj soused, Nehoda, můj soused,
 dobře to povídá: Jediné, co máme, to je naše bída! Dobře, že ji máme a že je ji vidět! Mají naši páni aspoň zač se stydět! 91
Básně v knize Mladému pokolení:
  1. Mohútný proud u divém rozvlnění,
  2. Ku předu!
  3. Jsme bojovníci boží.
  4. Pryč s otročením na věky!
  5. Jsme všickni rovni sobě!
  6. A ona předc se točí!
  7. Na Prahu.
  8. Bratrům v Polsce.
  9. Píseň volnosti.
  10. Před bojem.
  11. Vždyť ty víš!
  12. Kde bloudíš, dívko má?
  13. I. Mnil jsem se býti hrdinou,
  14. II. Dívko! Tvoje krásné oko
  15. III. Mně zdá se svět již malým být,
  16. IV. Marie má! Sem oko Boží vzhlíží,
  17. Májová noc.
  18. Pěvcův odkaz.
  19. Sen.
  20. První píseň.
  21. A moje lampa dohořívá.
  22. I. Na Sioně, dcero slávy,
  23. II. Myšlénka to věru příliš smělá:
  24. III. Nechť i čas myšlénku velkou zvrátí,
  25. IV. Vstalo jitro – den se blížil druhý,
  26. V. Zvěstuj dceři na Sioně,
  27. VI. Duch jen tvůrčí širým světem vládne,
  28. VII. Svoboda je zřídlo blaha,
  29. VIII. Sestup níže s trůnu svého,
  30. IX. Tak divě vášeň burácí,
  31. V pokušení.
  32. Nehoda.
  33. Poselství.
  34. Má touha k moři zalétá!
  35. Proč ty ne, Augustine?
  36. Náš lid.
  37. Cnost a láska.
  38. Škoda, ach škoda je!
  39. Z domova.
  40. Kredo.
  41. Básníkovi.
  42. Za horou.
  43. Pobožnůstkář.
  44. A jsou to také Češi!
  45. Do kola!
  46. Memento mori!
  47. Ochmelené vlastenectví.
  48. My všickni budem svati!
  49. Na Parnasu.
  50. Labutí zpěv vysloužilého literáta.
  51. Ona předc se točí!
  52. I. Moudrost, je to velké slovo,
  53. II. Mnohý, synu, moudrost slaví,
  54. III. Již dlouho lidstvo čekalo,
  55. IV. Kdy Perun ještě hromem vlád’,
  56. V. Ten duch, jímž slavný Kollár pěl,
  57. VI. Kde mnoho prachu, mnoho lží;
  58. VII. Je mnoho lidí ve světě
  59. VIII. Ó, což se lidstvo vychloubá,
  60. IX. Svět když Tebe nepovznese,
  61. X. Že člověk všecko nevidí,
  62. XI. Kdož praví, svět že veliký,
  63. XII. Steré hrozí nebezpečí,
  64. XIII. Co nám chybí? Rcete směle!
  65. XIV. Hořký pláč a trpké usmívání,
  66. XV. Valně jsi se od té doby změnil,
  67. XVI. Nám chybí pepř, nám chybí sůl,
  68. XVII. Nepřichází všechno dobré s hůry.
  69. XVIII. Těžko zabít rozum zdravý,
  70. XIX. Sedumkráte za den padne
  71. XX. Teď jistě svět se rozpůlí
  72. XXI. Zpívají i vrabci
  73. XXII. Nehoda, můj soused,
  74. XXIII. Tys druhdy vtip, ó Čechie,
  75. XXIV. Nevymřeli ještě klassikové,
  76. XXV. Kdybych hlásal dědů slavné činy,
  77. XXVI. Jen směle tlucte na dveře
  78. XXVII. Již neplač, synu kultury,
  79. XXVIII. Tož slyšet křiku ze všech stran
  80. XXIX. Již staré praví přísloví,
  81. XXX. Jedna, dvě, tři, čtyry
  82. Našim pseudovlastencům.
  83. I. Mnoho na mně, mnoho žádáš,
  84. II. Věř to, že se časy stále,
  85. (A. W.)
  86. (J. E. W.)
  87. (V. N.)
  88. Proč není duchy vidět?
  89. Naše kritika.
  90. Já a On.
  91. Vlastenec – mučedlník.
  92. Vlastenec.
  93. České honoráry.
  94. Rád bych věděl.
  95. Ty naše baby.
  96. Pro útěchu!
  97. Neuznanému geniu.
  98. Svatá hlouposť!
  99. Zbožný Jan.
  100. Verše do památníku.
  101. Vtip na vtip.
  102. Kandidátům velkých hodností.
  103. U nás.
  104. Naše divadlo.
  105. Resignace.
  106. Velký a malý.
  107. Trefil!
  108. Na rozcestí.
  109. Na „Politické zlomky“ z roku 1850.
  110. Na rozloučenou.