IV. PO PLESE, v kterém jsem netančil.

Karel Mašek

IV.
PO PLESE,
v kterém jsem netančil.
Žofín planul v skvělé záři... Na mostě plyn plápolavý rudě svítil do kočárů na tanečnic světlý šat. Před mostem již zevlovaly zvědavé a chtivé davy na kočárů nedohledný z ulic vinoucí se řad; ostrov lampy elektrické zalévaly chladnou září, ale brzo objal hosta milým teplem vestibul, výborové klaněli se s obřadnou a vážnou tváří, parfumů i kytic vůní dech váš se tu omámil. V sále všechno plálo leskem, bohatstvím i štěstím, pychem, s černí fraků mísily se drahé toaletty dam, ale nejvíc poklonami, vtipem, zábavou a smíchem chvěl se vzduch tam pod orchestrem, nejvíc lesku bylo tamtam, kde nad chátru povznesena estráda se pozvedá... Skvěle se nám vydařila národní zas beseda. V mojí duši rostla závist... Záviděl jsem v duše hloubi zdejším hostem smích a krásu, život, bohatství i ples, 53 záviděl jsem honoracím v pozdrav znějící jim trouby a i tobě, moje milá, záviděl jsem trochu dnes společnost dvou důstojníků s hovorem jich veselým a – jak samo rozumí se – záviděl jsem také jim. Ach, já prostý, chudý básník a dnes vůbec ne- duživý musil jsem se odříkati – doktor tanec zakázal a vždyť vůbec nehodím se mezi tyto skvělé divy, já jsem příliš nepatrný pro ten velkolepý sál. Doma možná že již mnohá tato dívčí hlava drahá sklonila se nad mé verše zamyšlena na chvíli a snad kdysi příští dobou, bude uznána má snaha, plod mé práce – ale dneska! Sne mé duše spanilý, nedbej toho, bav se dobře – jako kdysi na témž plese předchůdkyně má v tvém srdci, vidina má zlato- skvělá (je tomu již přes pět roků – srdce dosud stopy nese) zapomněla na čtverylku – a tím slovem „za- pomněla“ vrhla mne v klín zoufalosti – prvně noc jsem proplakal... Je tomu již přes pět roků a já rozum nedostal! 54 Nyní, otráven tím leskem, oslněn tou nádherou půjdu domů, vezmu léky, které doktor přede- psal mi, kyselými hrozny nazvu nádheru tu veškerou, budu možná klidně spáti – nebo budu zpívat žalmy, variace na ten motiv, jenž mi cestou domů zněl: Proč jsem jen, já bloudek hloupý, vůbec dneska na ples šel?! 55
Básně v knize Kyselé hrozny:
  1. KUPLET O KYSELÝCH HROZNECH.
  2. PROVOLÁNÍ.
  3. MODLITBA.
  4. CHVÁLA SAMOTY.
  5. MOJI HOSTÉ.
  6. AŽ...
  7. KOMINÍK.
  8. PŘI ČTENÍ „LISTÁRNY REDAKČNÍ“.
  9. STARÉ FOTOGRAFIE.
  10. ZAJEČÍ NOŽKA.
  11. TAŽNÝ PTÁK.
  12. KROKODÝLÍ KUPLET.
  13. CVRČEK.
  14. BÁBĚ, JEŽ MI ROZBILA POPELNICI.
  15. PŘED PANORAMOU.
  16. V PŘEDMĚSTSKÉM CIRKU.
  17. I. VÝBOŘI.
  18. II. GARDEDÁMY.
  19. III. ŘÍZKY.
  20. IV. PO PLESE, v kterém jsem netančil.
  21. V. ŠIBŘINKOVÁ EROTIKA.
  22. VI. POLKA.
  23. BÁSEŇ O PRÓSE.
  24. NUDA
  25. MŮJ ŽIVOT.
  26. JÁ BÍDNÝ HŘÍŠNÍK...
  27. VŠEM, KTEŘÍ ŠPATNI.
  28. JÁ KVETU JAK TEN VLČÍ MÁK...
  29. PROLETÁŘŮV TESTAMENT.
  30. ŘEČ NAD VLASTNÍM HROBEM.
  31. OČI.
  32. POSLEDNÍ POZDRAV.
  33. NÁPIS NA MŮJ HROB.
  34. POTLESK.
  35. PADLÍ VOJÁCI.
  36. PSÁNO PRO ŠIBŘINKY.
  37. JINDY A NYNÍ.
  38. POSMĚCH.
  39. BOHATÝŘI.
  40. BEZ MOCI.
  41. BLANÍK.
  42. 8. LISTOPAD.
  43. NADŠENÍ.
  44. ŽAL PANA RADY.
  45. KUPTE, PÁNI!
  46. POSLEDNÍ SLOVO.