II. Na mou lásku každý snadno zapomíná,

Karel Mašek

II.
Na mou lásku každý snadno zapomíná,
Na mou lásku každý snadno zapomíná,
v zahrádce mé nevypučí rozmarina.
Ani rozmarina ni svatební routa, která dvojí srdce věčně věků spoutá. Pokvetou tam u cest jenom růže bledé, do kostela cesta jimi nepovede. Cesta půjde dále, za kostelík bílý, kde se smutná vrba na řad křížů chýlí. Pod tou vrbou usnu se svou láskou klamnou, některý z mých hochů zda tam přijde za mnou? 29