Ach proč pláčeš.

František Chládek

Ach proč pláčeš.
Ach proč pláčeš, spanilé děvčátko ach proč pláčeš, růžové poupátko – nevinná, nevinná? Slza tvá jak rosa na lupínku, slza tvá jak perla ve prstýnku – jediná, jediná! Z tvých jen očí hledí na mne Mílek, ty jen jsi můj rozkošný andílek milený, milený! Spíše slunce ztratí lesk svůj zlatý než mé srdce obrázek tvůj svatý – jediný, jediný; Neplač tedy, spanilé děvčátko, neplač, neplač, růžové poupátko – nevinná, nevinná. Chystej raděj myrtový ten vínek, přichystán jest už zlatý prstýnek, jediná, jediná! 54