Slečně P.

Otakar Mokrý

Slečně P.
Vyšlehlo krásné oko Tvé ze tmavé řasy záclony, snad jako luny zlatá tvář ze šeré mraků opony? Chvěla se v černém oku Tvém na vlnách slzy jiskřička, snad jako v tůni jezera večerní, tichá hvězdička? Ó nikoli! Tvé oko plá, však duše o tom neví nic! Tys krásná jako orlice, máš démant v oku – a nic víc! 66