Peníz daně.

Stanislav Mráz

Peníz daně.
Jdeš smutný, truchlivě na prsou ruce v kříž a vůně chrámové a vůně růží všech, co vesna zplodilazplodila, na cestu tvou dští dech. Jdeš smutný s otázkou k přítelce zlatovlasé, kam jdeme, dítě mé, neb v temnost zříš a zříš. Ó bys se kormoutil pro dívky cudný zrak, který jest temný téžtéž, však září sladce tak! bysBys byl tak zkormoucen, to byl by šťastný den, dojista lepší byl a úrodný byl dosti; však jsi o diadem, o žezlo zarmoucen. Tvá strasť je bloudění, tvé zničení je klam a pláče srdce tvé, že bije v ně déšť hvězd. Ale jsou propasti a klesni na dno sám a bude dobře ti a bude dobře zemizemi, když nezvedne se již prach hanobených cest. [14] Či klesni aneb věř, když krok jde údolem, že pluješ královstvím, že daň svou dává květ. Ó srdce na srdce a utěšeni snem anebo ve propasť či volte ve hrob dolů – leč věřit sladkost je, jako je na rtu ret. Pak ihned rozumíš, když paprsk chví se s hvězd a luna stříbrná hrá v chladných paprscích, když filomely sen spí prostřed ňader tvýchtvých, ó sladký anděli, dští vavřín, myrta věnce: vše dává královi, což krále vskutku jest. 15
Básně v knize Písně člověka:
  1. Chvíle v podvečer.
  2. Pozdrav.
  3. Ranní.
  4. Moře se nebojím.
  5. Ve sněhu, který svítí.
  6. Peníz daně.
  7. Když růže zhasnuly.
  8. Přítomnosti.
  9. Země.
  10. Naděje.
  11. Dum resurgeret...
  12. Elegie o dvou růžích.
  13. Na brzkou shledanou.
  14. Podmořské poklady.
  15. Červánek.
  16. Myšlénce že jest bůh.
  17. Syn člověka.
  18. Spánek.
  19. Všem, kteří se táží, co je svaté.
  20. Meč a mlat.
  21. Krásný večer.
  22. Muž ve skále.
  23. V přátelském objetí.
  24. Filomela.
  25. Strom.
  26. Od pevného člověka.
  27. Bez slzy.
  28. Zpěv přísných slepců.
  29. Ave.
  30. Víno.
  31. Dítě.
  32. V týž čas.
  33. Fantasie o slzách.
  34. Při českém poháru.
  35. S křížem.
  36. Mír.