PROČ’S MNE VOLAL?...

Stanislav Mráz

PROČ’S MNE VOLAL?...
Ty ptáš se: proč’s mne volal? Jak líp říci? Čím překypuje nitro, oplývá ret hárající. Bych měl model tkvící, jenž uvolnil by fantasie lva, jenž cohesi byby, leč též oprať vzdal, nad tíseň, rmut se moh’ tvým čarem vznésti, ples abych rozpoutal a spřed’ v stanz v tresti, bych vykoupil své písně ideál. Volal jsem v muce a křížil jsem ruce. Netečně přihlédla’s. A kdo co volá? K mé touze nechápavá, líčila’s se zhola a zbyla v povrch, jak se cizí ptává. Proč jsi mne volal? Bych moh’ žít v skoji, liana přimknout se sny v tvém postoji, v klid nést moh’ břímě, v parnu i zimě. Já žízní něhy vykřik’ bičovaný tvé, lhostejnosti hřeby křižovaný. Vše na mně trnulo, nic se v tě nehnulo, srdce se nevzchvělo, v tobě cit spal. Já musil věk mřít a chtěl vypjat žít! Vzpřímen jsem pláti chtělchtěl, toužil a žďál, tys byla kamenný jen portrait v žal. Ač rád bych bídu, trud byl potřel, zdolal, přec nikdy jsem se tě v stesk nedovolal. Až posléz. Žítko vysoké nás zakrylo, byl vesny žírné čas a sladké, smavé. A vše, co posud nylo ve mně lkavé, se ve confesse příval uvilo. Já dovolal se, teď víš, proč jsem volal. Bych srdcí eden s tebou stih’ a duší, bych zlíbal tě, tvým Romeem byl v hluši a melodičtější bych příz snů snoval a stanzí. Hladím v skoj tvé zlaté vlasy 9 a zírám v oko tvé, teď smavé krásykrásy, a stihám: na dně jeho nostalgie tkví pravá ta a ryzí poesie!
Básně v knize Překřičený hlas:
  1. PROLOG.
  2. POHÁDKA DOBRA, PRAVDY A KRÁSY.
  3. POD BABELEM POESIE.
  4. PEGAS MEDITUJE.
  5. REVOLUCE.
  6. STÍN.
  7. PÓSA.
  8. KROK PLŽÍ.
  9. VYSOKÁ MLÁDEŽ.
  10. NA KOLEJ PROPHANOSTI.
  11. PŘEROZENÍ.
  12. PTÁK.
  13. CICADA.
  14. ZLATÉ KLÍČE.
  15. VĚČNÉ DRAMA.
  16. PÍSMENO L.
  17. PROČ’S MNE VOLAL?...
  18. ALEJ.
  19. ČERVENÝ BOD.
  20. MODEL PRO PÍSEŇ.
  21. SOTTO VOCE.
  22. STRÓPHY O LÁSKY NEVINNOSTI.
  23. FRASEUŘI.
  24. OPICE.
  25. DŮVOD.
  26. RADA.
  27. BYL MUDŘEC STARÝ...
  28. KDE JINÝ SLOUPEM...