Zpět k fíku, přírodě...

Stanislav Mráz

Zpět k fíku, přírodě...
Zpět k fíku, přírodě, díte, ať máť Melpoma v patrónu se v rozpak mění vážnou i obavu mníc. K sudu ať vzplá ještě heslo návratu v rmut v zmdlení. Za vše vám podzimek fabule hraď i umu, decembr sám v cauru chvění, dým krásy leviathana kdy snění vám za forellu debutu, čím. Raď sám pastýř léna, motýl komédie proč v pupy rakev vrátit má se, an vnov tuba, kahan, plectron, syrinx vije 3 se v svor, laur, role, Apollinské v van v střet nouze paleta, scal vděk ať sije. Nač k škebli Mercura zpět v umu stan v břeh štědrý. Sieclem Melpomeny věk buď zván!
Básně v knize Thaliino breve v sonetech:
  1. O božská kulisnice krásy...
  2. Hle, v kořán Haemu brána...
  3. Ó mythů věže, legend z retirací...
  4. Jak Pierra klne...
  5. Ký model tragičnosti...
  6. Accreditujte scény dialog...
  7. V proudu díla.
  8. Onyx travestie a její rek.
  9. Rozsudek i poznání odbornosti.
  10. Zpět k fíku, přírodě...
  11. Epilog kruhu a cyclu hudby smíchu menady.
  12. Nápis na sargofag mima.
  13. Phyllis se směje!
  14. Zlato a umění.
  15. Je Gaia malá, v alb špic stavíš patu...
  16. Sycophantu.
  17. Morálka v retu všech, leč pól...
  18. Je těchou hérů hoře zřít...
  19. Memnone, stanz tvou chci zachytiti...
  20. Zlo malé velkým v onyx...
  21. Dialog u pilastru vestibulu dómu Mus
  22. Hle, prchá Lesbie...
  23. Divadlo králů.
  24. Na troskách, patróno, tvé edice...
  25. Hle, kmenu v bok se budí dryada...
  26. Finale v omluvu proporce edice a fasciclu.
  27. K degeneraci vkusu.