Je těchou hérů hoře zřít...

Stanislav Mráz

Je těchou hérů hoře zřít...
Je těchou hérů hoře zřít, v rmut, bol vlastní, byť v illuse holé a sporé hávu! Hle, Mäeon sám ot krásy, v radu pol to, věštbu, tragičnosti v původ v slávu! Jen stesku svého hude caracol kdo stále v neúkoj, je tvrdší v navu, neoblomný, icarské skály v právu. Zda v chluchoty své vosk je, suna kol se bědných, děsných scény, v pohrdání čím cynik, stoik sebou, vděkem žítí a lénem, sinopský soud v zor kdy svítí, se dlouží, roste v prospekt v coilon v vlání, V nachv nach líc kam baffard, epikurejec skryje, Melpoma sceptrem v střep nestřídmý bije kdy. Praeceptorkou’s ó dámy poesie!
Básně v knize Thaliino breve v sonetech:
  1. O božská kulisnice krásy...
  2. Hle, v kořán Haemu brána...
  3. Ó mythů věže, legend z retirací...
  4. Jak Pierra klne...
  5. Ký model tragičnosti...
  6. Accreditujte scény dialog...
  7. V proudu díla.
  8. Onyx travestie a její rek.
  9. Rozsudek i poznání odbornosti.
  10. Zpět k fíku, přírodě...
  11. Epilog kruhu a cyclu hudby smíchu menady.
  12. Nápis na sargofag mima.
  13. Phyllis se směje!
  14. Zlato a umění.
  15. Je Gaia malá, v alb špic stavíš patu...
  16. Sycophantu.
  17. Morálka v retu všech, leč pól...
  18. Je těchou hérů hoře zřít...
  19. Memnone, stanz tvou chci zachytiti...
  20. Zlo malé velkým v onyx...
  21. Dialog u pilastru vestibulu dómu Mus
  22. Hle, prchá Lesbie...
  23. Divadlo králů.
  24. Na troskách, patróno, tvé edice...
  25. Hle, kmenu v bok se budí dryada...
  26. Finale v omluvu proporce edice a fasciclu.
  27. K degeneraci vkusu.