MEMNON.

Augustin Eugen Mužík

MEMNON.
Slyš – pouští z rána zní Memnonův hlas, slyš dnes – jej sotva kdy uslyšíš zas. Jednou jen v žití, na tom měj dost, jsi tady chvilkový, nezvaný host. Neznámý Bůh se proměnil v dech, zvučí teď Memnonu na ústech. To není radosť ni smutku sten, lásky dech rajský zvučí to jen! Arabů tábor hle! zvedá se prach, přikryje rakví jej v pustinách. Přes jejich hroby dále zpěv zvučí, a srdce sladkou tesknotou mučí. Mrtvým on zpívá – lebky a kosti slouchají hudbě té v zoufalostí. 36 Za nocí měsíčných slyšet jej v šeru mdlý může básník na severu. Tisíce jiných také se stiší, nikdo však jak on ho neuslyší. Leč pečetí hroznou zamčen mu ret, smrt jen ji sejme – hlas uletí zpět. Memnonu slouchá poušť širá v děse, každý tam atom slastí se třese. Jdou lidé kolem – plemeno vlčí, slouchají – Memnon jen mlčí a mlčí. 37
Básně v knize Hymny a vzdechy:
  1. RANNÉMU SKŘIVANU.
  2. ROZSEVAČ.
  3. PRVNÍMU JARNÍMU KVÍTKU.
  4. HYMNUS VĚTRU.
  5. Ó DESET PROŠLO...
  6. VEČERNÍ ZVONY.
  7. A TO JE VŠECKO...
  8. ADVENIAT REGNUM TUUM!
  9. RŮZNÍ.
  10. MEMNON.
  11. ANDĚL.
  12. TICHÉ BLESKY.
  13. POUTNÍK.
  14. SVÉ ŽENĚ.
  15. BUDOUCÍ ČLOVĚK.
  16. HROBY.
  17. ZIMA.
  18. HŘBITOV V ZIMĚ.
  19. VZPOMÍNKA NA MATKU.
  20. DUMA VEČERNÍ.
  21. DUMA NOČNÍ.
  22. JARNÍ ZPĚV.
  23. ZAPADAJÍCÍ SLUNCE.
  24. PODZIMNÍ MEDITACE.
  25. LÁSKA.
  26. FUGIT HORA.
  27. ULTIMA THULE.
  28. MLÉČNÁ DRÁHA.
  29. JDOU LÉTA...
  30. NIC.
  31. SLUNCE.
  32. ÚDOLÍ RADOSTI.
  33. V POLI.
  34. ZRNÍ.
  35. TAJEMSTVÍ ZEMĚ.
  36. VEČER.
  37. ANGELUS DEI.
  38. JITŘNÍ STOPY.
  39. SEN U PLUHU.
  40. PÍSEŇ NÁRODNÍ.
  41. PŘEMYSLOVO ROLE.
  42. PŮLNOČNÍ PŘÍPITEK.
  43. MÍR.
  44. PŘÁNÍ.