PUKLÉ ZVONY.

Augustin Eugen Mužík

PUKLÉ ZVONY.
Naše zvony nechtěj’ zvonit, achych, lidi rozmilí, když ty zvony všecky pukly, co jste nima zvonili! Dejte na věž naše srdce, achych, lidi rozmilí, jak by potom krásně, mile zas ty zvony zvonily! O mladosti, o radosti, achych, lidi rozmilí, sami byste až do smrti těmi zvony zvonili! 29