JARO.

Augustin Eugen Mužík

JARO.
V mém srdci teď jaro je, radost se v něm rozlije, jako když se pěkný kvítek na louce rozvije. Tak mé srdce zase rozpučí v tom čase, a kolem svět celý na mne usmívá se. Jak ptáčci zpěváčci když se rozzpívají, jako když v kostele zvonky zacinkají. To jen promluvila má holka rozmilá, a to jen svým zlatým smíchem zazvonila. 42

Kniha Krůpěje rosy (1902)
Autor Augustin Eugen Mužík