Svatá četa.

Svatá četa. (Mladým druhům umění věnováno.)
Smích a vtip na retu žíznivém, v hlavě sta nových myšlének, táhneme přízraků bludivem za zpěvu sester a milenek bujaří, jasní, jak se sluší tomu, kdo plápolat ve své duši žár božský tuší. Za vaší vlajkou, ideály, pro zář volnosti v lidstva porobu náš život je boj a pochod stálý od kolébky až do hrobu! Co zítra bude, nás neděsí, leč dnešek buď náš, pouze náš! Hle, mlha se táhne nebesy, než zvíš, juž večer tu máš, a potom propadneš spánku a mdlobě, a kolem všady, v světě i v tobě bude jak v hrobě. [25] Za vaší vlajkou, ideály, pro zář volnosti v lidstva porobu náš život je boj a pochod stálý od kolébky až do hrobu! Tak tedy vesele, bratři, jen, ať konvice kolují, píseň zní! Nechť jeden z nás utone v smrti jen, když ostatní jaří jsou, vítězní. Za padlého nový vstup v naše řady, ať jako pluk věčně zdravý a mladý jsme opět tady! Za vaší vlajkou, ideály, pro zář volnosti v lidstva porobu náš život je boj a pochod stálý od kolébky až do hrobu! Buď pokoj zesnulým! Ať vane dnes zvuk slavných panichid v klidnou jim říš! Do žalmů pohřebních mísí se ples a slzy padají v plnou nám číš. Však i ten mrtvý ze své jámy slyše ten hymnus dobře známý zpívá jej s námi. Za vaší vlajkou, ideály, pro zář volnosti v lidstva porobu 26 náš život je boj, a pochod stálý od kolébky až do hrobu! Jeť rozkošný život a čestný je skon, co žádáš si, srdce mé, zde ještě víc? Jdi s úsměvem, písní budoucnu vstříc, a křikněme bouřně v pouti své sklon: ,Zdar lásce a lidskosti, umění, vlasti!( Tím heslem i Flegethon ve propasti bude se třásti! 27