Útěcha v práci.

Augustin Eugen Mužík

Útěcha v práci. (Bratru Albínovi.)
Ten na věky již odsouzen, kdo plodné práce bez účasti za bratra svého pojal sen, a přelud mní být svojí vlastí! Ne sny neb přelud blýskavý, kdy vlna dějin vře a kvasí, jen mužný čin ji zastaví, jen plodná práce lidstvo spasí. Ta píseň prostá z volné hrudi, kdy vůle v čin se rozvije, vždy lidstvo k nové síle vzbudí a jeho pouta rozbije. Ta rozletí se světů vřavou i jasných nebes pláněmi, ó před tou písní velkou, pravou sám Serafů zpěv oněmí! [33]