Naše palladium.

Augustin Eugen Mužík

Naše palladium.
Obraze vlasti, jejž my v nitru kryjem’, a jehož chrání srdce, věčně živé, tys naším štítem, naším palladiem, když v útok na nás dáno heslo divé. Tě vyrvat nám se nikdo neodváží, byť celý vesmír zbořil svojí dlaní, sám každý dokud v prsou svých jej chrání, a dokud česť mu nezdolnou je stráží. Zdroj lásky věčné s tebe nám se prýští, jenž na svých vlnách nese slávu příští, té lásky činné, která v poutech zmírá, a přes jich trosky novou dobu zírá. [123]
Básně v knize Květy polní:
  1. KVĚTY POLNÍ.
  2. Vzdechy.
  3. Dějiny a člověk.
  4. Já viděl...
  5. Jízda nocí.
  6. Tobě.
  7. Nocturno.
  8. Elegie.
  9. Duma na hřbitově.
  10. In memoriam.
  11. Květ pokoje.
  12. Svatá četa.
  13. Příměří.
  14. Útěcha v práci.
  15. Jitřní zvon.
  16. Hruše.
  17. Romance jarní.
  18. Bříza.
  19. Čapí hnízdo.
  20. Ticho sváteční.
  21. Nápis.
  22. Bludné duše.
  23. Vlna.
  24. Heliopolis.
  25. Dub a palma.
  26. Dvě koruny.
  27. Smrť a Život.
  28. Ztroskotání.
  29. Na Karlově mostě.
  30. Perdita.
  31. Na kříž!
  32. Dvě cnosti.
  33. I. Nic živého, ni pták, jenž větev chudou
  34. II. Usni, zamkni oči, drahé dítě mé,
  35. III. Těch zimních větrů smutný sten
  36. IV. Kdo jsi nenatrhal sobě
  37. V. Umřeme, umřeme! Z našeho těla
  38. Výkřiky.
  39. Děti.
  40. Pole chudých.
  41. Píseň tuláka.
  42. Žně chudých.
  43. Pozdní klas.
  44. Modlitba.
  45. Nocturno zimní.
  46. Ruce a ručky.
  47. Kříž na vsi.
  48. Odkvetlá.
  49. O půlnoci.
  50. Přede dnem.
  51. Nový rok.
  52. Vidění.
  53. Památce Vítězslava Hálka.
  54. Naše palladium.
  55. České jaro.
  56. Ti zníti bude...
  57. Dub a lípa.
  58. Starý prapor.
  59. Duma na husitském bojišti.
  60. Zahučela země.
  61. Píseň o haleně.
  62. Duma na Bílé Hoře.
  63. České vánoce.
  64. Na rodné nivě.
  65. Musa dolorosa.