Jaro.

Václav Antonín Crha

Jaro.
Když se jaro odevírá libý větřík vane zas, po všech hájích, po všech luzích tichý, jemný slyšet hlas. Tento hlas je ranní píseň zpívá si ji příroda, že se jí zas život vrátil, a s ním jarní svoboda. – Dobré dítky vzoru toho přirody následují, jak jen ráno z lože vstaly vesele prozpěvují. 447