Týden.

Augustin Eugen Mužík

Týden.
Rychle jako mžik a chvíle, jako den a jako týden dojde život ve své cíle, a tam znikne tich a kliden. Co má člověk z toho všeho? V mládí západ, jenž se tratí, hledí s kopce vzdáleného, ale již se nenavrátí. Může plakat, klnout může, bílé vlasy sobě rváti. Ještě cítí vonět růže... Ale již se nenavrátí. [46]