Kam spějem dnes?...

Augustin Eugen Mužík

Kam spějem dnes?...
Kam spějem dnes – kdo z nás to ví? Ty protesty – ty shony známé? Ta hesla – kdo je dopoví? Co značí to – se s hrůzou ptáme? Má dnešní svět se sřítit v rum, jenž úbor příštích věků zmrví, a z trosek vstane k nebesům svět nový, očistěný krví? Vzduch dusný bouře předtuchou, krev zbouřená již nezná vlády, a v dáli kryté dýmu mhou se šeří strmé barikády....... Jak blesků roj se kmitají bodáků hroty na obzoru, rty tisíceré reptají a pěst se tiskne v smrtném vzdoruvzdoru. Na první rány prudký zdvih vše v boj se shroutí zdivočilý. 134 A v chrámech prázdných, mlčících, tam Kristus stojí zasmušilý. I stojí sám – a nikdo blíž svou hlavu k němu nepřikloní. Má srdce puklé – v údech tíž, zří, čistá z ran jak krev se roní. 135