7. CITY VDĚČNOSTI.

Karel Hynek Mácha

7.
CITY VDĚČNOSTI. (Bývalému učiteli.)
1. 1.
 Jak v souhlasu stroje hudebního Jedna vezdy strůna zvučněj zněla, Tak v mém srdci mezi city všemi Jednoho se citu záře skvěla Nade všecky. –
Ty, jenž zrozen k slávě města svého, K štěstí’s vedl vlast tu rozmilou; Otcem města byl jsi, dnové jeho Tebou obdrželi bláhu svou. – Za to celé město Tebe, pane, Štítem svojím býti vždy uznává, Za to celé město Ti oddané Neuhaslé na vždy díky vzdává. Však co já mám říci? jako synu Největší jsi dobré mně prokázal! Ty jsi radou svojí vedl k činu, Kde já s pochybností „kam?“ se tázal. Tys mne vedl na života dráze, Kde já opuštěný neznal co počíti; Tys mne vedl – zmizely nesnáze, A já opět mohl dále jíti. 221 Co mám říci? Jaké díky vzdáti, Jenž by dostačily skutku Tvému? O, bys mohl city srdce znáti, Slova nejsou dostatečna jemu! Bez Tebe co bych byl počal sobě, Celé štěstí své, své živobytí, Vše já děkuji, o pane! Tobě, Vše čím jsem, i čím mám ještě býti. 2. 2.
 Kdyby bylo harfě mojí dáno, Pindarova jako lyra zníti – Pak, co srdce nejvnitřněji cítí, Mnou by mohlo býti zvěstováno. Však ach není mně to přáno, Žádnému to nelze vysloviti! Od toho jen, který v naše zříti Může srdce, jestiť to poznáno. Neb co otec po života dráze Tys nás vedl v naší mladosti, Ukázals nám cestu ke ctnosti, Nikdy si nepatřil na nesnáze Stavu Tvého. Protož taky kanou Nám po lících vezdy slzy vděčné, Proto v srdci našem vděky věčné Jenom Tobě, otče, vezdy planou! 222
Básně v knize Básně - Dramatické zlomky (in Dílo Karla Hynka Máchy, díl 1):
  1. MÁJ.
  2. GLAUBE, HOFFNUNG, LIEBE, VERTRAUEN.
  3. DIE FÜHRER DURCHS LEBEN.
  4. DIE FREUDE.
  5. DER EREMIT.
  6. DER EREMIT.
  7. COLUMBUS.
  8. DER FREYTAG in der Charwoche.
  9. Sieh des Todes blasses Bild,
  10. Nacht wird es, und dunkle Nebel wallen
  11. Die kühle Nacht hat ihr sternenloses Gewand
  12. SÄNGERS BITTE.
  13. ZIGEUNERLIED.
  14. MEINE FREUDEN.
  15. MEIN WUNSCH.
  16. ELEGIE.
  17. DAS LEBEN.
  18. DER ERWACHENDE TAG.
  19. O Muse, die ich über alles liebe,
  20. AN DEN GRÄBERN DER FREUNDE.
  21. AN DEM FRIEDHOFE.
  22. STIMMEN ZUR NAMENSFEYER.
  23. STRABA.
  24. NA HŘBITOVĚ.
  25. PĚVEC.
  26. SRDCI MÉMU.
  27. ZASTAVENÍČKO.
  28. MĚSÍČEK.
  29. VORLÍK.
  30. IVAN.
  31. HROBKA KRÁLŮ A KNÍŽAT ČESKÝCH.
  32. NA HROBĚ SESTŘINNÝM.
  33. SVATÝ IVAN.
  34. SVATÝ VOJTĚCH.
  35. ČECH.
  36. SYN MLYNÁŘŮV.
  37. PŘEDLKA.
  38. ABAELARD HELOÍZE.
  39. DÍTĚ.
  40. IDŮNA.
  41. TĚŽKOMYSLNOST.
  42. NOC.
  43. BOJARÝN.
  44. ZPĚVEC.
  45. ZPĚV LOVECKÝ.
  46. BALLÁDA.
  47. TĚŽKOMYSLNOST.
  48. BUDOUCÍ VLASŤ.
  49. JAROSLAVNA.
  50. VZOR KRÁSY.
  51. NA POPRAVIŠTI.
  52. NOC.
  53. DOBROU NOC!
  54. V CHRÁMĚ.
  55. KRÁLOVIČ.
  56. UMÍRAJÍCÍ.
  57. CIZINEC.
  58. POUTNÍK.
  59. CESTA Z ČECH.
  60. MNÍCH.
  61. 1. V šírom poli dubec stojí,
  62. 2. Ani labuť ani Lůna
  63. 3. Z temna lesa žežhulička
  64. 4. Vítr, chladný vítr věje
  65. 5. Zalká jinoch v černo lesa:
  66. 6. Nesbírá v háje stínu
  67. 7. Rozprostřela chladná noc
  68. 8. Celý kraj písecký
  69. 9. Pod starým hradem, v večerní době
  70. 10. Na lučině husy pasou,
  71. 11. Z rána na usvítě
  72. 12. Letěly koroptve plaché
  73. 13. Neroztál sníh ještě
  74. 14. Hasly zatmělé hvězdičky,
  75. 15. Modřínové, mladí modřínové,
  76. 16. „Proč Vltavo, řeko divá,
  77. 17. Želetínky háje
  78. 18. KLESLÁ.
  79. 19. Umlkni potoku hlučný
  80. 20. Pod okénkem mé milenky
  81. 21. O harfo dávnověká,
  82. 22. Má děva ještě dřímá;
  83. 23. Pod starým hradem v večerní době,
  84. 24. NÁŘEK.
  85. 1. Tichý tis nad růži stíny sklání
  86. 2. V hloubi citů kde mám slova vzíti
  87. 3. „Vzešel máj! Hlubokých můži želů!
  88. 4. Ač má síla neoslábla v boji
  89. 5. Ještě jednou v mladosti mé kraje
  90. 6. Tichý jsem co harfa bezestrunná
  91. – Zašlo slunce za modravé hory,
  92. 1. Mrak až přijde šerý, a slunce přikryje jasné,
  93. 2. DO PAMÁTNÍHO LISTU.
  94. 3. Kdy se láska v srdce věrná vtělí,
  95. 4. Kdo vlasti své vezdy je věrný syn,
  96. 5. PŘÍPIS BÁSNÍ.
  97. 6. Co zde sním a co zde vypiju
  98. 7. CITY VDĚČNOSTI.
  99. 8. PANNĚ ROŠROVÉ jako Preciose v hře téhož názvu.
  100. 9. NA ÚMRTÍ ČESKÉHO BÁSNÍKA.
  101. 10. PROSLOV.
  102. 11. NA PŘÍCHOD KRÁLE.
  103. 1. Kde k nebesům modrým vysoko pne vzhůru se skála,
  104. 2. Zelených na lukách tmavého blíž lesa,
  105. 3. Hle, co v zeleném hájíku,
  106. 4. Přes hvozd tmavý černé mračno spěje,
  107. 5. Hoj, byla noc! zelené světlo Lůny
  108. 6. V přírodě jak vše se jindy smálo,
  109. 7. Ladný zjeve porozvitých růží,
  110. 8. Plná Lůna nad porostlou strání,
  111. 9. Měsíc stojí s zesinalou tváří
  112. 10. V svět jsem vstoupil, doufaje, že dnové
  113. 11. Jest pěvcův osud světem putovati,
  114. 12. Aniž křičte, že vám stavbu bořím,
  115. 13. Duše nesmrtedlná, která bydlíš
  116. 14. Však co darmo svoje smáčí líce
  117. 15. Ha! co myslím?
  118. 16. Otec spomene rodině:
  119. 17. Kdo kdy v světě vynalezl hlasu,
  120. 18. Jestli byli vzdálené to světy,
  121. 19. PROLOG K POUTI KRKONOŠSKÉ.
  122. BRATŘI.
  123. KRÁL FRYDRYCH.
  124. BOLESLAV.
  125. POZNAMENÁNÍ K DRAMATICKÉ BÁSNI: BRATROVRAH ANEB VÁCLAV A BOLESLAV.
  126. POLESNÝ.
  127. báseň bez názvu