Přání.

Berta Mühlsteinová

Přání.
Ó jen jednu, jednu vzpomínku jako zásvit do temného šera, když se luna dívá do jezera – ó jen jednu – jednu upomínku! Lid tak chladný! – dej jim srdce svoje, nech jim prýštit jaré písně zdroje, dej jim mysl, dej jim hlavu svou – šťasten jsi, jestli ti neklnou. Žij jen v sobě! – spatříš-li však lidi, taj své city jak kvetoucí vidy, které mizí, když se dotknem jich, – neukaž, co chováš v prsou svých. Jenom v tiché, mlčenlivé době ulev v tísni horkou slzou sobě, 7 prožij znovu, cos kdy pozažil, v upomínkách za samoty chvil. Ó jen jednu – jednu upomínku jako záblesk minulého štěstí kdybych měla na života scestí! – Ó jednu – jednu upomínku! 8