Lípa na podzim.

Berta Mühlsteinová

Lípa na podzim.
I. Ty lípo suchá, bezlistá, tvé květy opadaly, když slunce vroucí políbky tvé větve celovaly. Teď hledíš smutně k oblakům, nezdobíš více sady, i ptáče se ti vyhybá, že ztratila’s své vnady. II. Ty lípo suchá, bezlistá, tys jako moje žití, nám oběma nic nezbývá, než o samotě mříti. A jestli zhyneš dřív než já, tu budiž rakví mojí, do té ať pak mne položí a v smrti budem svoji. 47