Na smrt knížete Karla Filipa Švarzenberka.

Na smrt knížete Karla Filipa Švarzenberka.
Čechu šlechetný a slávo naše! Kams se od svých zabral vlastenců? S chrámu pokojeli zrady plaše Čistíš duchy bujných zmatenců? Čili s hvězdy k hvězdám orel letě, Nevšímaje sobě marnosti, V čistějším a rozkošnějším světě Pravý hrdina sy v blahosti 187 Nehynoucý lůně stavíš byty, K vyšším činům ducha mocného Pudě plodíš hrdinstvími cyty Lahodnější srdce outlého? V jasnu pocty světy probíhaje Nekonečné živíš blažení, Když zde ulekané smrtí kraje Jeví srdcý vděčných toužení? Láskať zvýšujícý vytvořila Věčnost slávou svého milého; Ach! smrt závistivá umořila Jako červa muže velkého. Což to platno, tvá že hřmícý rána Třepíc ukrutenství ouskoky, S trůnu Božství obra Korsykána Svrhla v žalář s všemi otroky, Že co Nestor myslí rozvážlivou Řídě žehrajícý národy, Evropu jsy uvedl málo živou K ráji nezkalené svobody, Že co Bohu tobě národové Obět nesouc chrámy vzdělali, Když tě nelítostní osudové V květu cti a sýly odjali. 188 Tak se rozlíhají naříkání V Čechách pro milého hrdinu, Slzy věrný důkaz milování Posvěcují každou krajinu; Pro vlastence ctného, pro vévodu Tesklí osvícení mužové; Pro dobrého pána, pro hrad rodu Stísněného plačí manové. Jim jsa otcem, nevinnosti ctitel Slovy vlastenskými těšil ctnost, Oloupených dítek pevný mstitel V šarlatě y trestal hrdou zlost. Proto se co hovořivé dítky K rozmilému otcy hrnuli, Na důkaz své lásky čisté kvítky V nekrvavý věnec vinuli, Pána jako Boha v srdcy nesouc, Vojnyli ho vzteky stíhaly, Láskou starostlivou jen se třesouc V chrám se Nejvyššího zbíhali. Proto povstávají bědování, Že smrt zbavila jich milého; Ach! kdo vynahradí milování Otce o své pozorlivého? 189 Bůh vás věrné přijme do náručí, Bůh k vám v těsnu sešle anděla! K Čechům utrápeným pověst zvučí, Jak se jeho sláva zastkvěla. Příběh neomylný soudce řekne, Jaký světy zmámil divů třesk, Budoucnost se skutečnosti lekne, Že y cti y ctnosti zašel blesk, Že se rozdíravé ukrutenství Moře rozvlněné šířilo, Moudrost, krása, řád a náboženství Hasly, nevlastenství pířilo. V zmatku veškerenstva, v proudu boje Zhatil nezbitého vůdce běh, Ztišiv střených králů nepokoje Spial y hrdost divé vlády Čech. Darmo věncem štěstí vítěz šálil, Rozdvojoval bratří ouskoky, Sevřený svět oběti mu pálil Vysýlaje v boje otroky; Darmo zem y nebe okrásyly Slávu nezrušenou růžemi, Za divem div nový vyhlásyli Pochlebnícy lstiví po zemi; 190 Čest a klam, a zlato, spěch y sýla V spolek neustupný vkročily, Proudem valila se štěstí žíla, Nepřízeň a zrada sočily; V moři pomatení, v bouři hrůzy, Když y jiskra zhasla naděje, Švarcenberk muž v nezhrozené chůzy Prohlížeje předků šlepěje, V proud se hodiv vzteků sápajícých Hromů ani lsti se neboje, Zmařil duchů trůn se spínajícýchspínajícých, Vstřelil v slávy chrám a pokoje. Divy neslýchané rozhlašují Světem národové živnoucý, Že se nemožnostmi oslavují Čechové co růže kvetoucý. Evropu když sepiav vítěz tvrdý Zbil y moudrosti y sýly květ, Dvakrát povstal v mocy Čech, a hrdý Bůh se zdrtil, osvobodil svět. Y hned z bouře slunce blaženosti Rozvinuje krásy kouzlícý, Ctnost a vnady sladké nevinnosti Vtělují se k pravdě živícý; 191 Pokoj mladý jako jitro v máji S rozkošemi na zem vstupuje, V lidnatém a růžovaném ráji Rojícý se plesy čaruje; Věčnost jasná otvírá své chrámy, Moudrosti a lásky milenec V zrůstu pocty loučí se ach! s námi, A jde k trůnu pravdy pro věnec; Tam se s Jaroslavem moudrým stkvíti, S Scypionem bude radovat, Když co Boha budou vděčně ctíti, Y ho národové milovat. 192 Poznamenání.
Když po skončené vojně poddaní na Vorlík přišli, aby prohlíželi dary, kterými slavní mocnařové oslaveného vévody poctili, otevřel komorník dveře, a kníže mezy ně vstoupil. Poddaní prohlíželi řády a klenoty, a jeden z nich pravil: Ach! Vaše knížecý Milosti, jaká to sláva, jaké to drahé klenoty od cýsařů. Ovšem jsou to drahé klenoty, a od tak slavných mocnařů! ale vy jste mi předc milejší, než všecky ty klenoty. Přišlo y duchovenstvo z jeho panství vítat svého patrona, po tak slavně dokananémdokonaném boji. Kraštický farář pan Matěj Lešetický stareček k 90 letům přicházel, kníže šel mu naproti, ujav ho za ruku, uvedl do pokoje, a k obědu veda jej vedle sebe posadil, a stále s ním Česky rozmlouval. O jeho přívětivosti a laskavosti k poddaným a vážnosti ke všem cyzým, nežli se hrdinstvím oslavil, mohlbych mnoho podobných vyprávěti udalostí, byv v Pečicých nedaleko Vorlíka, kdyby jeho mírnost a vlídnost vůbec rozhlášena nebyla.
[193] Obsah. rok    stránka Tichý život1800    3 Láska k vlasti1812    6 Na J. M. Leopolda1791    8 Noc1797    10 Požívání života1815    12 Mírnost1814    14 Spokojenost1814    16 K přátelům učeným1798    17 Napoleon veliký1812    19 Kutusov Smolenský1813    22 Moreau1814    24 Utišení1815    26 Pramen štěstí1815    29 Na štěstí1814    30 Pravá cena1815    31 K svatbě1815    33 Na pokoj1815    38 Skutečnost1818    40 Přátelství1823    42 Život1800    45 Vlast1818    47 Král1820    54 Královec1820    60 Na P. H. Kašpara Sternberka1818    62
[194] Na Plzeň1820    67 Svědomí1798    72 Na cestě P. J. Dobrovského1795    74 Pravý vlastenec1798    77 Pravda1818    81 Blaženost1818    84 Pravost1818    88 Moudrost1818    91 Rozvážlivost1818    95 Prosba1814    97 Díky1814    99 Pokoj1797    101 Radost1818    104 Štěstí1800    109 Jaro1818    110 Zyma1818    112 Jitro1818    113 Dětinský věk1799    116 Vlídnost1808    122 Stařec1808    124 Muž1808    125 Mládenec1808    126 Růže1790    128 Zahradník1797    129 Slavnost prvního máje1797    130 Nevěsta1799    131 Ukolíbavka1794    133 Budička1795    134 Spokojený sedlák1795    135 Žádost1798    136 Čáry1798    138 Narození1816    139
[195] Vděčný hlas1811    144 Láska bratrská1811    145 Syn1808    147 Ranní píseň1808    148 Předlička1800    150 Veselý pacholík1807    151 Čest1807    153 Na smrt Frant. Pelcla1801    154 Na smrt Stanisl. Vydry1804    157 Na smrt Frant. Faust. Procházky1809    161 Na smrt vévody Moreau1813    168 Na smrt Joz. Rautenkrance1818    174 Na smrt Ant. Puchmajera1820    178 Na smrt kníž. Karla Švarzenberka1820    187
[196] Omylové v prvním dílu básní.
Stránka místo – má býti: 4 v 3 strofě – V zármutku – V zmatku 5 v 5 – – Y jiné – Y mne 11 v 4 – – skutkům – skutkům zpěvem 14 v 2 – – z hlubiny – z bubliny 23 v 5 – – uzřít – užít 26 v 4 – – U pramenu – V pramenu 27 v 3 – – Světa se taž – Světa lesky se taž — v 4 – – zpevňuje štěstí má býti: zpevňuje jednotu — v 5 – – Krásy má býti Krásý 29 v 1 – – slavné – slavené 30 v 64 – – růženu – růžemi 32 v 4 – – v moře proudy má býti v moru proudy — v 6 – – Ouzkostí má býti Ouzkosti 40 v 5 – – v směšiny – v směšicy 41 v 3 – – svými postíhnouti má býti svými co stíhnouti 46 v 3 – – Hodinu tíží má býti Hrdinu tíží 64 v 3 – – Rozsývaje – Rozsývajíc 68 v 1 – – měl – mřel — v 1 – – marné – morné 73 v 2 – – Svědomím – Svědomí 118 v 6 – – stále – stála 169 v 23 – – jeden – jedem 183 v 4 – – kráse – krása.
E: av; 2002 [197]