Dalo nebe bratry, dalo lásku,

Jan Neruda

Dalo nebe bratry, dalo lásku, Dalo nebe bratry, dalo lásku,
byl jsem věru spokojen tak s nebem; však to milé nebe zapomnělo zaopatřit bělejším mne chlebem.
Těžko jesti s blahem loučiti se, kde se vylučuji vlastním činem, mnohem krutější však loučení se, kde je vina na osudu líném. Raděj bych však po ulicích žebral, raděj kletby lidstva na se kopil, nežli bych snad u sobectví podlém lásku svoji v bídy blátě stopil. 212