Zelená se tráva po hřbitově.

Jan Neruda

Zelená se tráva po hřbitově. Zelená se tráva po hřbitově.
Snad jí nasilo zde ptactvo zpěvné? Naděje spíš že to pohrobené zase vzešly, by snad bylo zjevné.
Červená se kvítí po hřbitově. Snad ho sázela zde lidská ruka? Ba spíš myslím, že to pohrobená láska jest i její drahá muka. Však i zažloutlé zde bejlí hnusné porodila v bolu země pustá, – aj ta podoba zlých vášní jistě, ta z tvých prsou, bratře, nevyrůstá. 2