HREJ CHOPINA...

Otakar Auředníček

HREJ CHOPINA...
Hrej Chopina a rozkvil moji duši, hrej zahalena v lehkých závojích, pod nimiž oko samet těla tuší, v nich nech se chvět měsíčních svitů sníh. Krb pro tvé nožky ruce mé se stanou, já lehnu si k tvým nožkám jak tvůj pes, hrej nervosy, mou opij duši štvanou, hrej smrti řev a smyslnosti ples! Tou hudbou vilnou vyplň síň kol celou a mezi tím se dlouze líbat nech, dej rozkoš novou mi, smrtelnou, smělou, v níž možno zhynout v lásky záchvěvech. Hrej, až tě strhnu na své srdce zmámen v ples rozkoše, v němž budeš slastí lkát, vlož v hudbu tu panenství celý plamen a jdi pak do kláštera mřít se kát... 22