NOCTURNO.

Otakar Auředníček

NOCTURNO.
Jen časem dotkne retů mých se v snění, a naše oči do sebe se vpíjí a tonem zas ve všeho zapomnění, má duše vínem polibků se spíjí. Kol ticho. Údery jen srdcí pějí, jež na sobě ve sladkém rytmu leží, a všechny struny duše svorně znějí, jak po jichnich jemné prsty lásky běží. A mezi tím, s očima přivřenýma co nad tebe se divým citem skláním, zuřivá touha duši moji jímá, tě zavražditi samým objímáním. 90