Na Lianu de Pougy.

Stanislav Kostka Neumann

Na Lianu de Pougy.
EVOE, KURTISÁNO umdlené Paříže! Svého nadšení věnec bohatý, hle, z hnízda filistrů házím před vašich nožek drobnou růžovosť, malá umělkyňko vaudevillu, ale veliká písně ŽIVOTA interpretko! Evoe, poslední bacchantko! Příliš krvavé jsou červánky a noci jsou příliš černé a poslední století doznívá v rytmech závěrečníchzávěrečných. Já, vyzáblé dítě úpadku, zrozený pro vaši Paříž a pyšný na záští luzy, v daleké zemičce barbarů toužím po císařství vašem a po vás. Ale ještě neodbila hodina moje! A já přijdu ještě, bych z kouta nejmenší lože vás obejmul pohledy svými a vaši Paříž. Pak zašeptám ženě své malé v koutě nejmenší lože: Hle, PHRYNA! [14]
Básně v knize Apostrofy hrdé a vášnivé:
  1. Píseň národní.
  2. Nad poslední mrtvou v rodinné hrobce.
  3. Svaté pokušení.
  4. Letní dny.
  5. Na Lianu de Pougy.
  6. Žel mi tě po letech ještě...
  7. Do ticha vašeho srdce...
  8. Odešla.
  9. Demaskovaní.
  10. De profundis.
  11. Píseň poslední erotiky.
  12. To bude...
  13. Z NEZNÁMA tě volám.
  14. RÁNO BYLO vlhké, vyšel jsem do mlhy, podzimek počínal právě.
  15. Glosa ironická.
  16. UMĚNÍ,