karpatská ukrajina
[9]
karpatské hvozdy, polonin lid,
strašlivá krása, strašlivější bída,
tragický dvojzpěv, tvrdý šerosvit,
z ježíše cos i z věčného žida –
ta země legendou v nás utkvěla,
střežena drakem, bez dlaně anděla.
neznáma světu, kvetla básníkům
svým pěnišníkem a enciány,
byla jen revír, dobrotivý k snům,
mozoly, krví živila pány,
tušila orla osudového
nad křížem boržavy, štítem rivného.
zlý jako jahve, kočovníků bůh
z větru a bouře, z rozkladu pýchy
je osud dnů, jež zapřely svůj dluh
a nad člověkem navršily hříchy,
z obžerství mocí a mamonem
i robě vraždíce pod krovem.
ten zralý osud, orel hladový,
už hore krouží nad poloninami
a s kukuřicí nese poselství:
už nejste nejmenší a nejste sami.
však bolest, zrada, zoufalství a smrt
na tise stojí stráž v jedenáct a čtvrt.
11
do hladných včera chat se plíží dějiny,
a země neznámá se stává slavnou,
ta drahá země, slyšíš, znáš ty hodiny
s krvavou rukou slávy, neúnavnou?
už ukrajina – rázem – bez hádky,
budoucí hvězdy kus – konec pohádky.
budoucí hvězdy kus – chaos dozraje,
v souhvězdí lidstva svobodná se včlení.
my věděli, jak ukrajinská je,
ta drahá země našeho snění.
však přečkat krev a bolest porodu,
poslední vzteky pěny národů.
karpatské hvozdy, polonin lid,
legenda v skutečnost se mění skrytou,
tragičtější a tvrdší šerosvit
zahájí epochu pracovitou.
z huculských hor se díváš v snách.
dočkáš se štěstí na poloninách?
v lednu 1939.
*
12