balada

Stanislav Kostka Neumann

balada
táhnou oblaka přes jeseníky, pláče marie. chytli zbojníky, mé tři zbojníky, obklíčili je. chytli frantíka, chytli ondreje, chytli vasyla. kam se srdce tvé, kam se poděje, když jsi zradila? táhnou oblaka, listí opilé zdvíhá listopad. nezradila jsem chlapce spanilé, zradil kamarád. zradil kamarád, bratr nevěrný prodal rodnou snět. já je chovala jako červený muškátový květ. 101 táhnou oblaka nad mou světnicí, listí po oknech. a mí zbojníci, mí tři zbojníci leží v okovech. frantík, ondrej i vasyl spoutáni leží na slámě. hladní kolem nich slídí potkani v černé tmě. 102