A vyslyšel můj hlas pán poznání(Na)
a vyslyšel můj hlas v tmě pláčem prosycené(Na)
že bylo to jak pohádka když v městě slunce se naklání(Na)
v posledním krvavém zaplání(Na)
pohádka o dvou duších v samotě roztoužené(Na)
když sladký večer zpívá a ochotná srdce se chvějí(Na)
Na kříži ramen našich jež se rozpínala(Na)
a k objetí zvala(Na)
bůh křesťanů znova umíral v soumraku chvíle(Na)
když já k ní děl A ty bys nezanesla minulost do závějí(Na)
A nevěříš neuvěříš vlastního srdce síle(Na)
A byl to zápas tichý ale krutý(Na)
v němž mlčky za rozpálené drželi jsme se ruce(Na)
v bolestné muce(Na)
šleháni minulostí jak do běla žhavými pruty(Na)
a ze všech propastí otevřených vyčítavé přepadaly nás stíny(Na)
abychom znova trpěli za vlastní hříchy(Na)
mstící se hříchy(Na)
znova za cizí viny(Na)
A fantóm života jejž za sebou máme(Na)
nesmírná tíha toho co víme a známe(Na)
dolehla na duše zmučené ohýbajíc nás k zemi(Na)
a skepse syčela doprovod(Na)
syčela o tom že prokletý rod náš rod(Na)
navěky bez cíle zaslíbeného se potácí pekly všemi(Na)
náš rod nevykoupený Evy která všecko chce znáti(Na)
a Evy která nakonec všecko poznati musí(Na)
Byla to bouře Taková bouře nejvyšší sosny sklátí(Na)
nejvyšší požáry zdusí(Na)
a jen ta srdce lidská(Na)
tisíckrát zklamaná tisíckrát zhnusená veliká srdce lidská(Na)
vždy znova nadějí vylákaná rozněcují se a bijí(Na)
vstříc tropickým ostrovům v ledovém moři(Na)
vstříc tónům jež výskají vstříc barvám jež hoří(Na)
vstříc nové symfonii(Na)
A vyslyšel můj hlas pán poznání(Na)
v tom večeru sladkém jenž zpíval(Na)
a sněhem minulost zavál a nad sněhem zelení kýval(Na)
v strom proměněn v jablka po jichž chuti lačněla naše ústa(Na)
horečná dychtivá naše ústa(Na)
nikdy nenasycená(Na)
A bylo vše jak jsem to snil Znova se zrodila žena(Na)
duše se vzpřímily k radostem a propast se zavřela pustá(Na)
byla to pohádka když v městě slunce se naklání(Na)
v posledním krvavém zaplání(Na)
pohádka o dvou duších v samotě roztoužené(Na)
když sladký večer zpívá a ochotná srdce se chvějí(Na)
Dnes kdy je vše již jiné kdy nové bouře přešly(Na)
a sněhy sešly(Na)
a pro mou lačnost nová se jablka smějí(Na)
jsem ten jenž nelituje jsem ten jenž vděčen pánu(Na)
za každou bolest radost dvojici požehnanou(Na)
za každou děsivou noc jež vede k sladkému ránu(Na)
za muka jež v radostech číhají(Na)
za radost jež z muk se rodí(Na)
Duše i tělo touhou mi vzlykají(Na)
po tvrdé zemi lačny chodí(Na)
jsem ten jenž tisíckrát nasycen tisíckrát znova lační(Na)
Ó pane poznání a lačnosti a touhy(Na)
jež nasyceny zhnuseny znova se vzpínají v lidech(Na)
ó pane skepse a nadějí(Na)
mně nejlépe v tvé závěji(Na)
já zalíbení nenašel v nebeských klidech(Na)
jež k potěše nevinným snům(Na)
tvůj antipod bůh prý přichystal budoucím andělům(Na)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
9 |
| Celkem veršů: |
65 |
| Neurčeno: |
65
(100 %)
|