II.

Adolf Bohuslav Dostal

II.
Jak tajemné by vyzváněly zvonyzvony, vzduch ve Veroně pln byl jeho jména, cos šeptalo je v stínu pod balkóny, i z hrobky, jež tu stojí opuštěna. A nad lagunou ozvalo se zase, když duši svou jsem koupal v moři krásy: tvář Desdemony kdesi zakmitla se, a jinde černé Portiiny vlasy. A vzpomínkou tou slavnější se zdálo mi vše, kam zraky nedočkavé spěly, a na všem jeho zlaté stopy tkvěly. Stín bílé fikce vyvstal nad skutečno; a srdce tiše obchází tu vděčno, jež kráse té se dávno bylo vzdalo. 73

Kniha Minuty (1907)
Autor Adolf Bohuslav Dostal