VZPOMÍNKA NA GARDSKÉ JEZERO.

Adolf Bohuslav Dostal

VZPOMÍNKA NA GARDSKÉ JEZERO. – PAMÁTCE HANUŠE KARLÍKA. –
Do modra vln se duše moje dívá, jež rozehrála radost slunce teplá. Lago di Garda! Jenom touha zbývá a v horké dlaně chorou hlavu sepla. Jsou ještě kouzla, která duši hojí, a vzpomníky, jež srdce tiše hladí. A v mihotavém, duhobarvém roji sny vrací se k tvým břehům, věčné mládí. Lago di Garda! Úsměve a písni, přelude modrý na konci kdes štěstí! Své duše bolest smět k tvým vlnám nésti! Tvým sluncem prohřát chlad, jenž srdce tísní! Však marné snění marné touhy čeří. Kdos mrazivě se dívá ode dveří. 75